Články

Svůdné verše nejslavnější vietnamské básnířky, Ho Xuan Huong, zná snad každý Vietnamec. V mezinárodním literárním povědomí její slovutnost předčí asi jen epos Kieu. A přece, její poesie je tak těžce přeložitelná, že do konce dvacátého století se o rozsáhlejší překlady z jejího díla pokusili pouze překladatelé do ruštiny (1967), francouzštiny (1968) a angličtiny (nejrozsáhleji až 2000). V posledních letech se však téměř současně dostalo i na převody hned do několika východoevropských jazyků: češtiny, rumunštiny, bulharštiny… a nově i slovenštiny.

Auta, motorky a všechno, co "smrdí benzínem", mě nikdy nezajímalo. Na motorkáře jsem hleděl jako na potenciální dárce orgánů a hlupáky, kteří ohrožují nejenom sebe, ale i všechny okolo. Zdá se vám to jako nesmyslný začátek článku o tom, jak jsem se rozhodl naučit vietnamsky? Čtěte dál a pochopíte.

Při rozbalování dárků u vánočního stromečku jsem dostal textovou zprávu tohoto znění: "Panna Maria, Kristus, Alláh, Bůh, Buddha, všichni jsou učiteli, vždy učili lidi chování, aby jeden měl rád druhého a aby bohatí pomáhali chudým. Všichni si přejí mír. Tyto vánoční svátky a do nového roku se budu modlit za Vás i Vaši rodinu..."

V letech 1967-1987 vydávalo slovutné nakladatelství Odeon mimořádnou sérii Slovníků spisovatelů z jednotlivých zemí, zvláště evropských. Hned na počátku přitom tato edice nabídla i výtečný dvoudílný Slovník spisovatelů Asie a Afriky, tehdy ještě zaštítěný jménem známého sinologa Jaroslava Průška coby hlavního redaktora. Bylo dost těžké si představit, že by na toto dílo byl někdo ochoten navázat po roce 1989, kdy už se fůra autorské práce stěží může dočkat většího čtenářského zájmu a autoři jen stěží alespoň minimálních honorářů.

Sledujte úspěchy botaniků, kteří se vydali do Vietnamu prozkoumat rozmanitou flóru lokality Hon Ba...