Články

Rozhovor: Bao Cam Khuc

Studium: Studuje na gymnáziu.
Věk: 15 let.

Bao Cam Khuc

Ahoj, děkuji, že jsi souhlasila s rozhovorem. Začněme od začátku. Jak dlouho žiješ v České republice?

Od narození.

Líbí se Ti tu? Jaké jsou tu podle Tebe klady a zápory? Zvykala sis dlouho?

Asi nemusím odpovídat na tuto otázku, když jsem ve Vietnamu nežila a nemám si na co zvykat.

Co je pro Tebe v českém jazyce nejtěžší?

Všechno, nejde mi, i když jsem se tu narodila, mám problém s češtinou. Mluvím plynule... chodím do školy jako normální Čech, ale nevyrůstala jsem v české rodině, to že doma mluvíme vietnamsky se docela odrazilo na tom, že jsem jako malá měla problémy s češtinou... Byla jsem dyslektik... ale teď je to už lepší, ale přece jen mi někdy nepřijdou chyby v diktátech... divný... mnoho mých kámošů včetně mě jsme chodili nebo ještě chodíme na doučování...

Co si myslíš o Češích?

Mám hodně českých kámošů... ale najdou se lidi kteří mají předsudky... jde tu hlavně o to, že 95% Vietnamců prodává na tržnicích nebo v obchodech... a lidi si prostě neodpustěj si zastěžovat... něco na mou osobu říct... jako nikdy jejich poznámky nejsou přímo na mou osobu, ale nejsem slepá ani hluchá....

Co si myslíš, že si Češi myslí o vás Vietnamcích?

Určitě se najdou ti, co maj předsudky, ale někdo si myslí, že vietnamský děti jsou pilný, chytrý, učí se na jedničky a nejčastěji skončí na gymplech a pak chtějí na VŠ. Někde jsem četla, že nás nazývají českou generací Vietnamců... Pak se setkáte s lidmi, kteří kdyby vás viděli na tržnici, tak vámi opovrhují, nebo se od vás distancují, ale kdyby vás viděli na jiném místě ve škole v kině, tak by se s vámi i bavili...

Setkala jsi se tu s rasismem, nebo Tě okolí přijalo přátelsky?

S rasismem, jako že by někdo přímo řek, že nesnáší Vietnamce a že by se měli zlikvidovat nebo tak něco, to fakt ne :D Přátelsky ve škole, na místech, kam chodí lidi mého věku, všude dalo by se říct. Jako třeba když jsem byla menší a tady těch Vietnamců nebylo tolik, brali mě jako exota, ale teď to berou jako normální věc. Potkala jsem par starých lidí, kteří si mysleli že neumím česky a že jsem z banánový republiky a že jsem nikdy neviděla autobus, ale to je tak všecko :D

Jaký má pro Tebe význam slovo přítel, myslíš, že stejný jako pro Čecha?

Jako pro Čecha určitě... jen mi je přece 15 let. Nevím, jestli třeba nenarážíte na osoby starší, ti kteří třeba zažili válku nebo tak, ale to asi ne. Myslím, že mezi normálním Čechem a mnou není zas takový rozdíl, pokud pomineme výchovu, mateřský jazyk, barvu kůže a národnost, jsme stejní. Tahle otázka je dost sporná, já jim do hlavy nevidím, takže nevím...

A co láska? Chceš v Čechách zůstat natrvalo a založit si tu rodinu?

No, to nevím... Jednou bych se chtěla stát doktorkou; a když vidím ty "moc vysoký platy" českejch doktorů, kteří by si vydělali dvakrát víc v zahraničí, nevím, jestli bych tu chtěla zůstat. Ale do Vietnamu se mi taky dvakrát moc nechce, protože přece jen nefandím komunistům a tamější životní úroveň je dost rozdílná než tady a nevím, jestli bych si zvykla na jiný způsob života. Tím nemyslím něco omezovat jako v komfortu, o ten mi tak nejde, spíše jejich mentalita oproti Evropě je dost rozdílná. Jet tam na dva roky poznat Vietnam, to ano, ale zůstat, to ne... Chtěla bych jednou do Anglie nebo do Německa. Nevím, co chci. Procestovat svět, protože teď nemám možnost cestovat ne kvůli penězům, ale kvůli administrativním problémům (víza, pas atd.).

Stýská se Ti po něčem (někom) z Vietnamu?

Já své příbuzné neznám...

Co bys řekla závěrem?

Je hezké, že se zajímáte o to, co si Vietnamci myslí, ale zajímáte se i o to, co Vietnamci potřebují? Proč sem jeli? Proč opustili své blízké? Proč riskují život ilegálními cestami? Proč se zadlužili až po krk, jen aby se sem dostali? Přemýšlíte někdy nad tím, jak to má mladý nebo starý člověk nemluvící češtinou s minimálním vzděláním tady těžké? Někteří ve Vietnamu dělali normální práce jako zedník, elektrikář, úředník, umělec, učitel, někteří mají i vysokoškolské vzdělání, a přesto je nevezmou do zaměstnání jako obyčejného Čecha. Chápu, kdyby v tom byla jazyková bariéra, ale někteří mluví anglicky, francouzsky nebo i německy, i plynule, a přesto nemají šanci...

 

Děkuji za rozhovor a přeji Ti mnoho štěstí a zdraví v dalším životě.