Články

Špičky vietnamského zpěvu v Praze

V neděli 12. září 2004 se do sportovní haly Slavie na pražských Vinohradech sjely asi dva tisíce českých Vietnamců na velkolepý koncert: ve zhruba pětihodinovém programu se představily skutečné hvězdy vietnamského hudebního nebe, zpěváci, kteří většinou žijí v zahraničních diasporách.

Celý večer začal se zpožděním, ve 21 hodin, a skončil až po půl třetí ráno, přičemž byl přerušen pouze jednou delší přestávkou. Čtyřčlenná doprovodná kapela, složená z Vietnamců žijících v různých zemích Západní Evropy, zajistila decentní – a místy, na vietnamské poměry, i docela úderný doprovod. Kytarista dokonce spustil několik téměř rockových sól. Velmi spoře zařízené pódium jasně ukázalo, že skutečná show se nemusí dělat vždy jen v záři blikajících barevných světel a za asistence křepčících tanečníků, jak tomu bývá ve vietnamských videoklipech. Diváci totiž byli svědky skutečné podívané, a hlavně výborných pěveckých výkonů. Své sehrálo i kvalitní ozvučení.

Dvě části koncertu proběhly v totožném rozložení: nejdříve nastoupila na Vietnamku nezvykle rozverná, až živočišná Trizzie Phương Trinh v odvážném oblečku. Mezi několika písničkami, někdy i ostřejšími, zazněl mj. i jeden původem thajský hit. Její divoké skotačení při zpěvu vyvrcholilo kopáním do činelů přesně v rytmu písničky.

S podstatně jemnější polohou předstoupila usměvavá Loan Châu, v jejímž podání zazněl i jeden hanojský trhák, Hà Nội mùa này vắng những cơn mưa. Vrcholem večera bylo nepochybně vystoupení v USA žijící míšenky ze Saigonu, okouzlující a křehoučké Phi Nhung. Jedna z nejslavnějších vietnamských zpěvaček překvapila svým neuvěřitelně cudným až stydlivým chováním na jevišti. Její repertoár vychází z tradiční, lidové hudby, ze složitě intonovaných popěvků dân ca. Třebaže na nezkušeného evropského posluchače může působit tento žánr po delším poslechu již trochu monotónně, přesto patří k tomu nejlepšímu a nejoriginálnějšímu, co lze dnes na vietnamské scéně slyšet. Eterická Phi Nhung, která působila téměř jako bytost z jiného světa, byla nejistá jen do chvíle, než začala zpívat. Síla hlasu zaznívala v suverénně, leč neokázale odzpívaných písničkách ve složitých intonačních eskapádách, před nimiž by asi jen polkly Lucie Bílá či Eva Pilarová. Skutečný zážitek.

Podobnou strunu naladil rovněž přesvědčivý Trường Vũ, který s Phi Nhung odzpíval i duet. Kromě sympatického výkonu zaujal také tím, že vypil na jeden zátah plechovku piva darovanou z publika, aniž to mělo vliv na jeho zpěv. Sérii uzavřel další známý pěvec, Băng Kiêu (jinak manžel zmíněné Trizzie), jehož repertoár by mohl sedět i Karlu Gottovi.

Výstupy jednotlivých zpěváků prokládal uměřený humor uvaděče Nguyễn Ngọc Ngạna a jeho kolegyně Nguyễn Cao Kỹ Duyên, které později vystřídali divocí baviči Vân Sơn a Bảo Linh, již by si svými ženskými převleky a rychlou pusou v ničem nezadali třeba s Petrem Novotným.

Druhá část večera už jen opakovala rozvrh části první, včetně výstupů bavičských párů. Všichni zpěváci jen změnili obleky. Celé představení doprovázely nespočetné snahy návštěvníků vyfotit se s jednotlivými zpěváky. Líbezná Phi Nhung musela absolvovat snad dvacet pózování přímo při zpěvu, někteří diváci lezli za tím účelem až na pódium. Přesto si s těmito značně rušivými pozéry poradili všichni vystupující s patřičnou grácií a všem vyhověli: zřejmě jsou na to zvyklí.

Docela příjemným zpestřením byli pro změnu dva diváci, kteří se odvážili vylézt na prkna a pokusili se zpívat duet se svými oblíbenkyněmi. Mládenec, který se snažil sekundovat Trizzie, si ještě bude muset hodně trénovat zpěv v karaoké, než přestane zpívat falešně. Naopak velmi slušný výkon podal nenápadný muž z první řady, který se pustil do těžkého střídavého zpěvu s Phi Nhung na motivy dân ca.

Unikátní koncert ukázal, že popová scéna takzvaných Việt kiều (tj. Vietnamců žijících v zahraničí) je o pořádný krok dopředu před domácí vietnamskou scénou, hlavně ve své uměřené profesionalitě a v aranžích, které nedovolí, aby převážil tklivý patos nad melodií. Má ve svém žánru poměrně slušnou úroveň, jakkoli zůstává pro našince asi pořád ještě příliš středoproudou. Nevýhodou koncertu byla asi jen jeho cena (650 Kč), a snad i fakt, že jeho délka mnohé diváky poněkud unavila, takže při závěrečném vystoupení Băng Kiêua už většina z nich odcházela.