Interkulturní práce

Interkulturní analýza

Kromě činností komunitního tlumočníka a interkulturního asistenta, mediátora a facilitátora může někdy interkulturní pracovník řešit komplexní problémy a spory, které vyžadují použití všech předchozích, ale i jiných technik, metod a profesí. Takovou činnost můžeme nazvat komunitní interkulturní prací.

V případě řešení podobných problémů s interkulturním prvkem (ale i v jiných případech interkulturní asistence apod.) je jednou z věcně nejdůležitějších analýza faktorů způsobujících problém či na situaci působících. Říkejme jí zkráceně interkulturní analýza.

Kromě nutné znalosti obou kulturních prostředí a schopnosti tyto znalosti správně aplikovat na každou jedinečnou realitu řešeného případu se řešitelům komplexních sporů vyplácí držet některých metodických kroků. Zkušeností v ČR sice zatím nemáme mnoho, ale nějaké přeci.

Vybrané kroky intervencí komunitního interkulturního pracovníka

1/ ověření poskytnutých informací, také prostřednictvím tlumočení a překladů

V praxi se může stát, že se osoby prezentující svůj zájem či potřebu neumějí dostatečně přesně vyjadřovat v jazyce, v němž pracovník informaci o problému přijímá. Někdy tento jazykový nedostatek, ačkoli není nijak negativně zamýšlen, může konflikt eskalovat nebo zapříčinit konflikt nový.

Příklad z praxe: V poslední fázi mediace se jedna ze stran pokusila shrnout obsah dosažené dohody, s níž již obě strany souhlasily. Použila však místo slova "udržet" slovo "vydržet". Druhou stranu tím natolik vylekala, že málem domluvenou smírčí dohodu nepodepsala.

Proto je velmi důležité ověřit si, jaké jsou jazykové schopnosti jednotlivých stran. Neznalost jazyka sice může působit vtipně, ale také zapříčinit fatální chyby. Klient může pracovníkovi ve svém rodném jazyce říci přesně, co druhému sdělil. Ale ve chvíli, kdy druhému totéž sděloval v jazyce jiném, mohlo být sdělení pochopeno úplně jinak.

2/ analýza v terénu

Při řešení komplexních problémů je vhodné porovnávat verbální výpovědi zúčastněných stran s reálným stavem – osobně se podívat na uvedené místo, kterého se problém týká.

Opět příklad z praxe: Jedna strana daného sporu hlásala, že určité etnikum ničí poštovní schránky v domě. Na místě však interkulturní pracovník zjistil, že zničené schránky jsou právě schránky daného etnika. Zdálo se mu nepravděpodobné, že by si majitelé schránky sami ničili. V praxi pochopitelně nebylo možné zjistit, jak a kdo zničení provedl, nicméně v kontextu dalších informací interkulturní asistent dokázal, že dané schránky ničil někdo jiný, nikoli příslušníci etnika, kteří byli obviněni.

3/ jazyková analýza

Rovněž jazykovou analýzu by měl pracovník provést přímo, aby zjistil, jakými jazyky spolu vlastně zúčastněné strany hovoří, k jakým nedorozuměním kvůli tomu může dojít apod. Měl by se připravit na jednání, případně i pozváním kvalitních tlumočníků daných jazyků, neboť je téměř nemožné vystupovat jako např. facilitátor i tlumočník současně. Ani zúčastněné strany, ani sám pracovník by se nakonec nevyznal v tom, jakou roli vlastně zrovna hraje.

4/ ověření, zda vůbec proběhla komunikace, která se daného problému/situace týkala

V praxi se může stát i to, že jedna strana vnímá určitý problém a řeší jej psaním stížností na policii, přitom druhá strana o problému vůbec neví, nebo minimálně neví o jednání první strany. Proto je užitečné nespoléhat se na to, že si zúčastněné strany o daném problému již něco řekly. Tuto skutečnost je třeba nejprve ověřit.

5/ analýza již proběhlých kontaktů a jednání – byl přítomen tlumočník

Z již uvedených důvodů možných jazykových nedorozumění je třeba zjistit nejen to, jak spolu strany hovořily, zda si mohly rozumět nebo zda jim překládal tlumočník, ale také zda se jednalo o tlumočníka kvalitního. V případě, že se o kvalitního tlumočníka nejednalo, je pak samozřejmě nutné předat všechny informace znovu od začátku ve správné podobě.

6/ identifikace potřebných typů intervence

7/ poskytnutí základních interkulturních informací

Na základě interkulturní analýzy může pracovník jednat jako interkulturní asistent tím, že napomůže zúčastněným stranám, aby spolu mohly rovnocenným způsobem komunikovat.

8/ analýza reálné existence interkulturních bariér v daném případě

Na základě svých znalostí o interkulturním setkávání může pracovník zanalyzovat, které prvky problému mohou být dány interkulturními rozdíly, a které nikoli. Posléze je konkrétně pojmenuje.

9/ umožnění společného jednání s tlumočníkem, v případě potřeby za účasti mediátora či jiného odborníka

10/ zajištění vyjasnění stanovisek obou stran s tlumočníkem a konzultacemi z interkulturní oblasti

11/ zajištění klíčových osob, které by byly schopny řešit spor nadále samy (osoby, které mohou napomáhat při tlumočení, řešení, kontaktování apod.)

12/ udržitelná intervence

Stejně jako při realizaci sociální práce je velmi důležité myslet na to, aby v případě, že interkulturní pracovník nebude moci být přítomen, byl na místě někdo, kdo bude schopen jiné problémy a spory mezi danými skupinami dále řešit, nebo alespoň zprostředkovávat dobrý překlad.

13/ evaluace obou stran, také s tlumočníkem

14/ vyhodnocení pro účely aktualizace metodiky

Vidíme, že v zásadě se stále jedná o aplikaci znalosti interkulturního prostředí a znalosti jazyka.

V rámci konkrétních organizací a činností si pak může interkulturní pracovník své případy a intervence určitým způsobem dělit a třídit.

Příklad

V jednom z projektů zaměřeném na česko-vietnamské problémy v sousedství (realizovaném v roce 2011) byla identifikována potřeba řešit následující spory/situace (případy interkulturní práce):

• řešení stížností na "Vietnamce" / zprostředkování a narovnání komunikace / analýza konkrétních příčin jevů, z nichž stížnosti vznikly
• asistence úředním subjektům na pracovišti i mimo něj
• asistence na školách (většinou komunikace vedení školy a rodičů v extrémních případech)
• právní spory s účastí migrantů (Vietnamců)

Jednotlivé intervence používané za účelem vyřešení problému byly v takovém případě roztříděny následovně (typy intervencí):

• rozhovor (úvodní, motivační, analytický, přátelský)
• výzkumný rozhovor (s cílem získat kvalitní výzkumnou informaci)
• informování o kulturách navzájem
• nabídka služeb TSP (zprostředkování jiných služeb, jiných odborníků)
• poradenství (většinou pro migranty, ale může být i pro české účastníky)
• vyjednávání mezi stranami
• mediace pro dvě strany (nejvíce smíšená manželství)
• facilitace (zejména domovní schůze)
• aplikace (dat zjištěných z výzkumných rozhovorů)
• systémové činnosti
• inovativní činnosti (vytváření nových forem vyjednávání a nová řešení situací)
• standardizace postupů
• institucionalizace postupů
• plánování
• řízení

Z výše uvedeného seznamu je vidět, že analýza komplexních problémů může být složitá. K náležitému provedení je třeba velmi kvalitní osobnostní i profesionální výbavy.