Setkávání příslušníků nejrůznějších kultur je naprosto přirozeným a od pradávna probíhajícím sociálním jevem. Bez ohledu na to, zda se nám toto setkávání líbí či nikoli, zda o něm přemýšlíme či ne, děje se neustále kolem nás. Liší se jen reflexe tohoto jevu.
Jedním z nejdůležitějších témat interkulturního vzdělávání je problematika interkulturní komunikace. Rozdíl kultur a vzájemné nepochopení nechápeme vždy jako nutnou příčinu konfliktu. Dojde-li v praxi na potřebu vyřešit spor, studium interkulturní problematiky je pro nás vodítkem, jak efektivně analyzovat problém a rozpoznat pravé příčiny jednání a chování; zda je, či není mezi příčinami interkulturní konflikt, se ukáže později.
Interkulturní prostředí je prostředím neustálé interakce mezi jedinci a skupinami a životním prostředím. Je to neustálý proces utváření kultur jedinců a skupin. Neustálý vír konfliktu, změna a usmíření. Pro nás je důležité i zajímavé si ho všímat, pozorovat, co se při něm děje, a získávané poznatky a zkušenosti využívat při profesionalizaci týmu našich interkulturních pracovníků.
Interkulturní pracovník (komunitní tlumočník, interkulturní asistent, interkulturní mediátor apod.) pracuje v prostoru, kde se objevují příslušníci různých skupin, nebo se o nich nějak hovoří. Proto je důležité, aby dokázal odlišovat názory (Je dobré, aby tu cizinci byli, nebo ne?) od faktů (Co se děje, když se lidé různých kultur setkávají?). Měl by chápat termíny multikulturalismus a multikulturalita. Měl by mít určité osobnostní vybavení, ale také konkrétní informace o obou skupinách, jejichž jazyky ovládá. Měl by dokázat rozlišovat, která tvrzení o „exotických“ nebo „zaostalých“ zemích jsou či nejsou a do jaké míry a v jakém kontextu pravdivá. Ruku v ruce s obsahem tvrzení o různých kulturách by se měl věnovat také jejich autorům, včetně zázemí a záměrů těchto autorů. Tyto znalosti jsou důležité nejen pro interkulturní pracovníky, ale i pro lektory, kteří v interkulturní oblasti působí.
V praxi se ukazuje, že postup při řešení interkulturních sporů vyžaduje určitá specifika, z toho důvodu by se měl interkulturní pracovník zabývat i metodikou řešení interkulturních sporů.
Při své interkulturní práci by měl každý zvažovat, do jaké míry jsou dány problémy a situace interkulturními rozdíly a do jaké míry jinými příčinami. Tyto znalosti uplatní především při interkulturní analýze problémů. Proto by se interkulturní pracovník měl vyznat v tom, co se vlastně slovem interkulturní označuje. Co je to kultura, jak se popisuje, jak ji ilustrovat, co utváří sociální identitu a kdy se tato identita mění, a jak nebo jaký vliv na kulturu má životní prostředí.
Protože jsou někteří lidé stále označováni jako příslušníci nějaké skupiny, je třeba se v praxi zabývat též obsahem skupinových pojmů a jejich funkcí. Interkulturní pracovník by měl umět s takovými termíny pracovat a zprostředkovávat své poznatky dalším. Z toho důvodu jsme se zabývali i pojmy a jejich redefinicí.
Poznatky z interkulturní vědy lze velmi dobře uplatnit pro zefektivnění výuky jazyků pro cizince. Konkrétně představíme možnosti jejího využití při výuce češtiny pro cizince.
Poznatky z oblasti interkultury mohou být prospěšné i pro správnou vědeckou diagnostiku odborníků z různých vědeckých oborů.