Větu "Nechval ho, ještě ho rozmazlíš!" jsem při svém pobytu ve Vietnamu slýchal v rodinách poměrně často. Když jsem si o tomto výroku směřovaném dětem povídal s rodiči, říkali, že dítě musí být tvrdé, musí se umět ohánět.
Problematika absence chvály z hlediska českého odborného pohledu je pojímána zcela jinak. Chvála vyslovená v pravý okamžik s pravým obsahem, tzv. kvalifikovaná chvála, je naopak jednou ze základních podmínek zdravého vývoje, směrování a přípravy dětí do dospělosti.
Proto jsme se rozhodli natočit tato dvě metodická videa. V prvním díle se odborníci vyjadřovali k tomu, zda je chvála dobrá, či nikoli, a v co může absence chvály vyústit. Ve druhém díle (viz výše) přemýšlíme společně o tom, jak má chvála vypadat a jak je těžké chválit pro rodiče, kteří sami od svých rodičů chválu nedostávali.
Videa vznikla v rámci projektu s názvem "Integrační vzdělávání vietnamských odsouzených ve Věznici Kynšperk",reg. č. OPZ/2.1/022/0000865.
