Články

Ačkoli v Jihovýchodní Asii žije zhruba tolik lidí jako v celé Evropě a hovoří se tam řadou velkých jazyků s desítkami milionů mluvčích, z tamní literatury se k českým čtenářům dostane málo jak šafránu. Pomineme-li překlady z angličtiny (mj. vychvalovaný, leč nepříliš zajímavý román Filipínce Miguela Syjuca Ilustrado, vyd. Jota 2010; anebo výtečný román amerického Vietnamce Nguyen Viet Thanhe Sympatizant, vyd. Jota 2017), máme v češtině k disposici opravdu jen hrstku překladů z vietnamštiny… A také z indonéštiny, a nyní dokonce i ze starojavánštiny. Důležité je, že se dostalo nejen na klasiku, ale i na současnou literaturu. Indonésie se svými téměř 300 miliony obyvatel se nám takto představuje několika skutečnými literárními skvosty. Začněme tím nejnověji vydaným.

Brněnské nakladatelství Lingea se pustilo do jazykového mapování světa věru s nevšedním elánem. V posledních dvou letech jsme zde referovali o konverzačních příručkách zasvěcených vietnamštině a thajštině, v těchto týdnech přibyl do stále početnější řady titulů Lingey i další svazek věnovaný jazykům jihovýchodní Asie, tentokrát její austronéské části: indonéštině, malajštině a filipínštině.

Sdružení národů jihovýchodní Asie čili ASEAN (Association of Southeast Asian Nations) vzniklo pod tímto názvem v srpnu 1967, kdy se ministři zahraničí z pěti zemí tohoto regionu sešli v Bangkoku, aby podepsali tzv. Bangkocké prohlášení. Před několika dny, 8. srpna 2007, tomu bylo již 40 let.

Češi, kteří cestují do oblasti pevninské Jihovýchodní Asie, mají nyní k dispozici hned několik knižních průvodců. První z nich vydalo pražské nakl. Svojtka & Co. již v roce 2003 v rámci překladové edice známých turistických průvodců Lonely Planet pod názvem Jihovýchodní Asie – pevnina. Před pár měsíci se v knihkupectvích objevil obdobný svazek další známé překladové edice Rough Guides, vydávané v brněnském nakladatelství Jota, nazvaný Jihovýchodní Asie. V řadě překladových průvodců Lonely Planet se před dvěma měsíci objevil překvapivě i samostatný svazek věnovaný Laosu.