Články

Kvalita a použitelnost každé učebnice se nejlépe projeví při práci se studenty, během praktické výuky. Vzhledem k tomu, že nejsem profesionálním učitelem češtiny, nabízím následující poznámky jen jako příspěvek pro zahájení diskuse o této knize. Jsem si plně vědom toho, že zhodnocení pedagogického materiálu vyžaduje mnoho úhlů pohledu a spolupráci více odborníků. V tomto případě se však nemohu odvolávat na žádné předchozí posudky, protože lektorování není nikde v publikaci uvedeno.

Autor

S panem Ing. Tungem jsem se setkal osobně pouze jednou, měl jsem však okamžitě možnost poznat jeho zanícení pro činnost sdružení "Klub Bambus" a angažovanost při jednání se státními institucemi. O jeho působení se dovídám na Filozofické fakultě UK, na Úřadu vlády ČR, od členů jiných občanských sdružení a nedávno dokonce z českého tisku (zpráva o vyučování vietnamských žáků na ZŠ Meteorologická na Praze 4). Jak vyplývá i z jiné autorovy publikace "Vietnamci v Praze", pan Tung v České republice působí s přestávkami již od roku 1956, kdy spolu s dalšími vietnamskými dětmi přijel do domova v Chrastavě. V tehdejším Československu prošel postupně všemi stupni vzdělání, od základní školy až po postgraduální studium na ČVUT.

Stručný popis knihy

Skriptum formátu A4 je tištěno černobíle (kromě obálky) a má 72 stran. Najdeme zde obsah, stručnou předmluvu (obojí v češtině i ve vietnamštině), následuje 8 kapitol o gramatice češtiny a dále dvě přílohy (přehled české abecedy a výslovnosti jednotlivých hlásek a způsob řazení a zápisu slov v českých slovnících). Předmluva se kromě jiného vyjadřuje k poslání publikace – poznání českého jazyka, což je podle autora "základní předpoklad vzájemného porozumění a bezproblémového soužití mezi Vietnamci a Čechy". Předmluva také definuje širokou cílovou skupinu – je určena jak starším vietnamským občanům žijícím na území ČR dlouhodobě, tak mladým Vietnamcům. Jako cíle skripta autor jmenuje "základní vodítko pro studium českého jazyka za účelem odborného studia na středních či vysokých školách a k zaměstnání v českých organizacích či firmách".

Každá kapitola se skládá z výkladu předmětu učiva a cvičení. Na rozdíl od ostatních učebnic a skript češtiny pro cizince zde zcela chybí výchozí texty k učební látce, stejně jako pomocný slovníček a metodické pokyny. Z toho důvodu nemohu považovat publikaci za skriptum‑učebnici v pravém slova smyslu, nýbrž za stručnou gramatickou příručku. Jednotlivé "lekce" by bylo možná vhodnější nazývat kapitolami. V první kapitole podává autor přehled výslovnosti jednotlivých hlásek (uvádí pouze ty, jejichž výslovnost se v češtině a vietnamštině liší), ve druhé uvádí přehled slovních druhů češtiny. Dále autor v jednotlivých kapitolách stručně popisuje charakter a způsob použití českých sloves, skloňování podstatných jmen, používání jmen přídavných, zájmen, číslovek a způsob tvoření slov v češtině.

Grafická úprava a členění textu

Publikace není členěna tématicky podle slovní zásoby nebo přizpůsobena pokrokům studentů v jazykové problematice, ale je rozdělena na základě gramatických jevů.

Kniha je stručná, lehká, s měkkými deskami, dobře se s ní manipuluje. Grafické členění textu je uvnitř jednotlivých kapitol podle mého názoru nevýrazné, což činí na první pohled obtížnější orientaci.

Přestože nepovažuji tiskovou a gramatickou stránku textu za zásadní, v případě jazykové (gramatické) příručky jsem nucen toto hledisko vzít v úvahu. Kromě překlepů v českých i vietnamských slovech (str. 4: slovo v nadpisu "hiều", str. 8: slovo "con lợa" a mnoho dalších) v textu najdeme rovněž nesjednocenou formu zápisu předávaných informací. Jednou je zápis výslovnosti značen uvozovkami, podruhé závorkami, slova jsou psána s malým i s velkým počátečním písmenem, význam slova je zapsán bez závorky, jindy v závorce. Věty nejsou často vůbec zakončeny tečkou. U stejného slovíčka je na různých stránkách bez vysvětlení či poznámek uváděn různý význam (např. české slovíčko "car" je překládáno jako "vua" (str. 4), nebo jinde jako "hoàng để" (str. 6)). Tam, kde autor podává všeobecný přehled dále probírané tématiky, často vynechává základní gramatické jevy potřebné pro pochopení tématiky, ke kterým se dostává teprve v podrobnějším výkladu. Např. v přehledném výčtu jevů morfologických nejprve opomíjí stupňování přídavných jmen, ke kterým se dostává bez odůvodnění v dalším textu. Dělení samohlásek na krátké a dlouhé v jednom odstavci spojuje autor s problematikou výslovnosti souhlásek před samohláskou "ě", kterou navíc v textu spolu se samohláskami "i" a "y" řadí mezi samohlásky dlouhé. Ve výčtu hlásek s odlišnou výslovností od vietnamštiny autor vynechává ve svém přehledu dvojhlásku "ou". Toto vše bychom pravděpodobně mohli považovat za formální nedostatky, které nejsou zásadního rázu a pouze popletou potenciálního čtenáře.

Obsah učebnice

Obsahová struktura publikace je z hlediska didaktického poněkud nezřetelná. Některé standardně uváděné gramatické jevy autor jasně vysvětluje jako samostatné téma, jiné zase naopak zmiňuje několikrát na různých místech v textu, a to spíše náhodně a bez uceleného výkladu (např. změna výslovnosti předchozích souhlásek před "i" a "ě" se objevuje v tak stručném textu nejméně třikrát – str. 4, 6, 7). Při základním členění hlásek a poučení o výslovnosti podle mého názoru autor zcela opomněl dělení na znělé a neznělé samohlásky (str. 7), které by mohlo při správné výslovnosti češtiny Vietnamcům výrazně pomoci. V kapitole, která má za cíl naučit čtenáře výslovnost, soudě podle cvičení v závěru kapitoly, zcela chybí fonetické přepisy uváděných příkladů. Autor se často zmiňuje o odvozování slov, aniž problematiku předem obecněji vysvětlí, věnuje se jí až na konci publikace. Na str. 58 autor vysvětluje význam kořenů slov u názvů jednotlivých měsíců. Za původ slova "březen" považuje slovo "bříza", což se bohužel neshoduje se všeobecně známou skutečností, že "březen" má pravděpodobný původ ve slově "březí".

V kritickém výčtu bychom mohli dlouho pokračovat dále. Nerad bych však založil posuzování díla jen na mechanickém soupisu více či méně jednoznačných tvrzení o jeho chybách.

Celkový přínos publikace

Domnívám se, že naprosto zásadní chybou při vydání publikace v tomto případě je absence odborných recenzí a připomínek vietnamsky mluvících odborníků, češtinářů a pedagogů. Je velká škoda, že autor nepřizval k jejímu vytvoření zástupce dalších sdružení vietnamských občanů, či jiné, nezávislé odborníky. Publikace tak není efektivním pedagogickým materiálem, je poměrně obsahově nekonzistentní a možná i poněkud matoucí. Na druhou stranu je to první současná publikace, která se konečně snaží podávat český jazyk z pohledu Vietnamce, což může výuku jazyka zefektivnit.

Zaujetí a myšlence autora pravděpodobně není možné nic vytknout. Domnívám se, že tato publikace autorův cíl splní jen tam, kde se učí za přítomnosti kvalitního lektora, nebo v případě studenta s poměrně dosti velkými znalostmi českého jazyka, který by byl schopen sám rozpoznat logickou strukturu textu a vyznat se v obsahovém členění publikace.