Což takhle přečíst si komiks? K pochopení společensko-politické atmosféry, plné drastických okamžiků a podivných zvratů, jak ji zažívali Číňané v posledních 60 letech, asi stěží v tuto chvíli najdeme přístupnější a výmluvnější dílo, než je právě vydaný Život v Číně – komiks, který potvrzuje, že tento žánr může být skutečným uměním i v oblasti dokumentární.
Literaturou týkající se Číny se na těchto stránkách obvykle nezabýváme – ostatně Říše středu nepatří mezi země jihovýchodní Asie, jakkoli jedním dechem musíme dodat, že pro Vietnam mělo její sousedství vždy zcela zásadní význam. Navíc množství vydávaných titulů týkajících se Číny začíná být téměř až nepřehledné. Jen za poslední dva roky vyšla řada zcela zásadních knih, mezi nimiž můžeme zmínit alespoň svazek jednoho z nejvlivnějších historických čínských filosofů, Chan Fej-c´ (vyd. Academia 2011); klasický zábavný erotický román Meditační rohožky z masa od Li Jüho (vyd. Maxima 2011); anebo nedávnou českou premiéru zřejmě nejvýznamnější čínské spisovatelky 20. století Eileen Chang (č. Čang Aj-lin) – svazek jejích povídek vydaný pod názvem Touha, opatrnost (vyd. Verzone 2012).
Mezi důležité tituly můžeme nyní směle zařadit i čerstvý 1. svazek vzpomínkové trilogie autorů Li Kchun-wua a Philippa Ôtié Život v Číně. Vydalo jej nakladatelství Albatros media a má 254 stran.
Jde o unikátní vzpomínkovou zpověď zkušeného čínského kreslíře Li Kchun-wua, který se zřejmě dal přemluvit k tomuto velkolepému vzpomínkovému dílu a skrze svůj vlastní osobní příběh nám dává nahlédnout do prožitků člověka, který si prožil Velký skok, Kulturní revoluci i Tengovu perestrojku na vlastní kůži. (O okolnostech vzniku díla se zmiňuje až třetí díl trilogie, věnovaný nové kapitalistické éře započaté v devadesátých letech. Francouz Philippe Ôtié je v podstatě autorem scénáře a rozvrhu obrázků na základě kreslířova vyprávění, to však neznamená, že by Li Kchun-wu tuto osnovu prostě jen naplnil – jeho kreslířské ztvárnění příběhu je totiž zcela mimořádné.)
První díl, nazvaný Za časů otcových, začíná rokem 1950, kdy se kreslířův otec seznámil s jeho matkou, a líčí autorovo pohnuté dětství a dospívání v nejtěžších okamžicích novodobých čínských dějin – končí zhroucením světa, který stamiliony Číňanů budovaly v pevné víře, totiž Mao Ce-tungovou smrtí v r. 1976. Celé vyprávění zůstává upřímné do té míry, že kreslíř nezapírá ani své vlastní, občas tragické omyly, jež byly dílem dobové indoktrinace či masové zfanatizovanosti. Ani v dnešní Číně se do výrazné kritiky Maovy epochy nikdo moc nepouští, jen se oficiálně – a bez upřesnění – přiznává, že měl své chyby. Li Kchun-wu však toto mlčení poměrně odvážně překonal. Jeho zpověď ovšem není zpětnou obžalobou (což by asi mohlo lépe odpovídat společenské poptávce vydavatelů ze Západu), nýbrž jen dokumentárním záznamem vlastního zážitku, který nám podává důležitý vhled do dávných událostí nezkresleným pohledem, jenž nám v Evropě nutně chybí. Díky za to jak čínskému kreslíři, tak francouzskému scenáristovi, který nepodlehl lacinému pokušení, i vydavateli. Vzniklo úžasné svědectví, nezatížené stereotypy.
Význam komiksu Život v Číně (ve franc. originále Une vie chinose, což by šlo také přeložit např. jako Život po čínsku) však spočívá také v jeho výtvarném ztvárnění. Jde o černobílou kresbu, Li Kchun-wu však využívá nejrůznějších poloh, aby jí dodal plastičnost a dynamičnost: tu si pečlivě pohraje s vykreslením jednotlivostí, onde umisťuje autentické rekvizity do pozadí a dobarvuje tak skvěle dobovou atmosféru, často se uchyluje ke karikatuře. Využívá nejrůznějších pohledů, panoramatických náhledů i zaostřených detailů obličejů atd.
Komiksy jsou dodnes mnohými dospělými lidmi považovány za podřadný žánr, a možná toto domnění částečně podporují i jejich čeští vydavatelé, kteří se soustředí více na překlady americké, komerčněji a méně důvtipně pojímané odnože kreslenek. Inspirativnější a hlavně hlubší texty přitom přicházejí většinou – byť ne vždy – z Evropy. Komiksová trilogie Život v Číně však přináší originální novinku: obohacuje evropskou komiksovou tradici o ryze čínský a autorsky jedinečný vklad. Nedejte si toto kromobyčejné dílo ujít a těšte se na další dva díly (Éra Strany a Éra peněz).
Li Kchun-wu+Philippe Ôtié: Život v Číně. (Překlad Hana Zahradníčková, 254 stran) Vydalo nakl. Albatros media 2012. Nakladatelská cena přes internet 314,- Kč.
