Po knížce Banánové dítě od česko-vietnamské blogerky Nguyen Thi Thuy Zuong se objevuje další svazek o vztahu Vietnamky a Čecha, tentokrát z pera Jana Pokorného: Český ženich a vietnamská nevěsta – anebo Jak se žije s Vietnamkou. Vydal si ji vlastním nákladem.
Autor sice v titulku uvádí i jméno své partnerky Trần Thị Thu (v textu ovšem vystupující spíše pod přezdívkou Trang), nicméně vlastní text je zcela jasně jeho dílem. Jeho milá však jistě dodala do jeho vyprávění spoustu informací, takže také ona má na něm značný podíl. A koneckonců je jeho hlavní postavou.
V mnoha ohledech pojal Pokorný příběh svého vztahu s Vietnamkou zcela opačně než zmíněná Zuong. Předně, píše z mužského a českého pohledu. Na rozdíl od Zuong nepojímá vyprávění jako upovídanou blogerskou exhibici (v jejím podání docela zdařilou a vtipnou), ale naopak jako věcný záznam o jednom vztahu. Nenoří se do psychologických hlubin hraničících s depresemi, nýbrž popisuje bez výraznějších emocí dokonce i horší etapy (například vyřizování povolení k pobytu pro svou nastávající) – skoro bych řekl, že takhle nějak diplomaticky a nekonfliktně by to napsala generace našich prababiček a pradědečků. Ve výsledku nejde o nějaký literární text, nýbrž spíše o rodinnou kroniku, čemuž nasvědčuje i titulní strana, na níž figuruje fotografie páru.
Pokorný píše poměrně lakonicky a svědomitě si v této ´kronice´ všímá až s úřednickou pečlivostí nejrozličnějších věcí – jako by chtěl sám sobě i své ženě zachovat a v budoucnu tak připomenout všechny detaily. Nutno ocenit, že tato svědomitost se týká i uváděných informací – na rozdíl od většiny jiných autorů se Pokorný vyhnul uvádění neověřených nesmyslů. Možná i proto, že sám vnímá Vietnam a vše s ním spojené nezasvěcenýma, leč otevřenýma očima, snaží se o to víc zůstat věrný tomu, o čem píše. Trochu sice překvapuje, že dokumentuje manželství, které teprve začalo, a možná si ještě neprožilo chvíle skutečného mezikulturního třesku, na druhou stranu oba zúčastnění vyhlížejí alespoň ze samotných ´pamětí´ jako klidní a vzájemně tolerantní jedinci, což by mělo být zárukou dobrého příštího vývoje. Přejme jim to.
Pokorného neliterární styl možná nestrhuje, nicméně to neznamená, že by se čtenář nutně musel nudit: například když se rozepisuje o poměrech, z nichž Trang vyšla, a o tom, jak žila před jejich seznámením v Hanoji, poskytuje tak zajímavou ´případovou studii´ jednoho typického vietnamského osudu. Trang pochází z velmi skromných venkovských poměrů v severovietnamské provincii Thai Binh, a také následná svatba páru v jejím rodišti proběhla ve srovnání s mnohdy opulentními městskými svatbami Vietnamců ve výrazně chudším (a řekl bych lidštějštím) měřítku. Nejinak i cesta Trang do Čech je i objevováním zcela nového světa, a v tomto smyslu představuje možná i menšinový úkaz mezi všemi česko-vietnamskými páry, co jich tu máme. Ostatně jejich počet už jde v současnosti jistě do stovek…
Jan Pokorný + Trần Thị Thu: Český ženich a vietnamská nevěsta anebo Jak se žije s Vietnamkou. 136 stran. Vydáno vlastním nákladem 2018. Lze objednat na e-mailové adrese: 89trang@seznam.cz.
