V Hanoji se chystá největší sláva od konce války: 10. října zde vyvrcholí oslavy tisíce let města. Oficiálně se vznik Hanoje počítá od chvíle, kdy si toto místo zvolil první král dynastie Ly v r. 1010 za své sídelní město.
Avšak toto datum by nemělo zastřít skutečnost, že oblast Hanoje má ještě starší historii. V nedalekém Cổ Loa (nějakých 12 km severně od Hanoje) jsou dodnes pozůstatky královské pevnosti ze 3. století před naším letopočtem, údajně postavené legendárním králem An Zuongem (An Dương).
Na vlastním území pozdějšího města si pak nejpozději v 7. století n. l. zřídili správní sídlo Číňané, již tehdy měli severní území dnešního Vietnamu pod kontrolou. Po obnovení nezávislosti vládli vietnamští králové nejdříve z Hoa Lư (v dnešní provincii Ninh Bình), v r. 1010 se pak do ohbí Rudé řeky vrátil zakladatel dynastie Lý (1010-1225), Lý Công Uẩn, posmrtně zvaný Lý Thái Tổ - velký předek rodu Lý. K této události se obvykle vypráví legenda o zjevivším se draku, kterého král na místě nového města spatřil, a tento blahodárný úkaz se promítl do názvu Thăng Long – Město vzlétajícího draka. Než se město doklopýtalo dějinami k dnešnímu názvu Hà Nội, uběhlo ještě v Rudé řece ještě hodně vody.
Thăng Long zůstal nejdůležitějším centrem celé říše (zvané z počátku Đại Cổ Việt) v podstatě až do počátku 19. století, během dlouhých staletí však byl několikrát přejmenován. Na počátku 15. století se panovník Hồ Quý Ly rozhodl přesunout sídlo do Tây Đô ("západní hlavní město", v dnešní provincii Thanh Hoá), a Thăng Long byl překřtěn na Đông Đô ("východní hlavní město"). Tehdy město na krátko ztratilo své výsadní postavení. Za mingské invaze (1414-27) došlo k další změně jména na Đông Quan, po znovunastolení nezávislosti přejmenoval město nový král Lê Lợi na Đông Kinh. Později došlo opět k návratu ke jménu Thăng Long.
Teprve na přelomu 18. a 19. století pozbyla budoucí Hanoj svého mocenského významu. Nejdříve vzbouřenecká dynastie Tây Sơn (1778-1802), poté poslední královská dynastie Nguyễn (1802-1945) si totiž za středisko své říše zvolily středovietnamské město Hue. A byl to právě druhý král dynastie Nguyen, Minh Mạng, jenž dal přejmenovat Thăng Long na (prozatím?) definitivní Hanoj. Tento název, vietnamsky Hà Nội, bývá interpretován dvěma způsoby. Buď jako "Město na vnitřní straně řeky" (z hlediska vládců v Hue byl jižní břeh "na vnitřní straně"), anebo jako "Město v ohbí řeky".
V roce 1883 se Hanoj stala centrem francouzského protektorátu Tonkin, zahrnujícího dnešní severní Vietnam. Nakonec v roce 1954 byla opět určena za hlavní město severního Vietnamu (tj. Vietnamské demokratické republiky) a od r. 1976 jí náleží status hlavního města a politického centra sjednoceného Vietnamu.
Pohnuté dějiny města však nesouvisí jen se změnou jmen – několikrát se tudy přehnala čínská i čamská vojska, počátkem 70. let minulého století byla pro změnu vydatně bombardována americkými letouny. To vše zanechalo značné jizvy na její tvářnosti.
Podoba současného města byla do značné míry určena za francouzské kolonizace (1887-1946), a ostatně i nejvýstavnější budovy v centru pocházejí právě z této doby (divadlo, historické museum, prezidentský palác aj.).
Oslavy výročí
Oslavy tisíciletí jsou naplánovány ve velkolepém stylu, který – poněkud příznačně – nezapře čínskou inspiraci. Ne náhodou bylo jako hlavní den oslav vybráno datum 10. 10. 2010 (olympiáda v Pekingu začala 8. 8. 2008), u Jezera navráceného meče už dlouhé měsíce bliká obrovský billboard odpočítávající dny zbývající do tohoto dne.
K výročí vycházejí desítky knížek (mnohé z nich opravdu vynikajících, ať už se týkají dějin, kultury, náboženských tradic města), vietnamská televize připravila dlouhou sérii výpravných scén z historie města. Ve městě samém jsou ovšem změny pozorovatelné spíš jen málo: nově byly omítnuty nejvýraznější budovy v centru, opravila se řada chodníků, a nejviditelnější je asi obří několikakilometrová mozaika lemující okružní silnici podél řeky. Oslav se účastní na 80 měst světa, která byla vybrána a oslovena proto, že i ona mají minimálně tisíciletou minulost. Chystají se stovky představení a výstupů, mohutná propagace. Bohužel, z jediného pořádného dárku, který by stál za to, slibované trasy metra, nezůstalo nic. Přitom Hanoj už potřebuje jako sůl radikální řešení katastrofální dopravní situace – jistě mnohem víc než nákladné mozaiky. Ani snaha o zvelebení starého města ještě před několika týdny nevedla k nějakým výraznějším výsledkům, pokud za něj nebudeme považovat zrušení půvabného tržiště přímo ve starých uličkách na konci července…
Ale přesto, v některých oblastech výročí Hanoji prospěje. Během několika posledních let se kvůli vzývanému tisíciletí začaly zejména opravovat a obnovovat desítky chrámů v Hanoji i jejím širokém okolí, mezi nimi např. buddhistické svatyně Hoe Nhai či Kim Lien, anebo chrám zasvěcený Chu Dong Tuovi, taoistickému nesmrtelnému. Dokonce i na 60 km vzdáleném kopci u chrámu Soc měla k této příležitosti vzniknout obří socha legendárního hrdiny Gionga. Je pozoru- i chvályhodné, že současná vláda investuje do obnovy starých náboženských památek.
Před několika týdny se navíc hanojským lobbistům podařilo prosadit na seznam světového kulturního dědictví UNESCO archeologické pozůstatky bývalé královské pevnosti, zahrnující stopy z dob dynastií Lý a Trần (11.-14. století). Přes význam archeologických vykopávek v centru města, které přinesly v posledních letech zajímavé výsledky, je otázka, zda tato volba opravdu odpovídá důležitosti místa. Hanoj se o zápis do seznamu památek UNESCO snažila opravdu hodně, a další položkou, v niž věřila, byly například i stély z Chrámu literatury, na nichž jsou vyryta jména úspěšných kandidátů státních úřednických zkoušek z doby mezi 15. a 17. stoletím. Zapsání na seznam bylo bez pochyby ovlivněno i blížící se oslavou tisícileté existence.
Vážnou otázkou zůstává, zda Hanoj je vůbec městem způsobilým pořádat monumentální oslavy, které by vláda a radnice chtěly. Přestože jde počtem obyvatel o velkoměsto (oficiálně více než 3 miliony), její spíše maloměstský, někdy až venkovský charakter a úzké ulice moc nevyhovují nějakým velikolepým akcím. (Jistě, vzato z druhé strany, právě v tom spočívá i kouzlo města.) Osobně jsem moc zvědav, jak si pořadatelé hodlají poradit s dopravní situací, už tak neúnosnou – očekává se, že na oslavy přijedou desetitisíce, možná i statisíce lidí z celé země i ze světa. Jedinou vhodnou plochou pro obří akce by mohlo být jen náměstí Ba Dinh před Ho Či Minovým mausoleem, to je však nedotknutelný prostor. Anebo budou koncerty opět uprostřed již tak přehuštěných křižovatek v centru, jak je tomu zvykem při státních svátcích?
Mezi všemi městy, která byla na oslavy oficiálně pozvána, nechybí ani Praha. Je poněkud příznačné pro naše politické reprezentanty, že se zástupci metropole rozhoupali k účasti až na poslední chvíli, takže celá akce pravděpodobně ponese stopy uspěchanosti. Tvůrci výstavy o Vietnamcích v Praze (která byla v minulých měsících v Museu hl. m. Prahy) museli v rychlosti kompletně předělat expozici pro zcela nové účely, Spejbl a Hurvínek měli na to, aby se naučili vietnamsky, jen necelé tři měsíce. Přesto se dá říci, že nakonec má česká reprezentace co nabídnout. Kromě zmíněné výstavy a série loutkových představení se Praha představí i třemi koncerty Milana Svobody s Bigbandem Konservatoře J. Ježka, a také promítáním Langweilova modelu Prahy ve 3D. Připravuje se rovněž turistický stánek propagující naše hlavní město a gastronomická část s prezentací (a ochutnávkou) pražské šunky. Tyto akce by se vesměs měly odehrávat v ulici Lý Thái Tổ č. 36, a to ve dnech 3.-10. října. Na celou akci si ještě stihnou udělat výlet končící primátor Pavel Bém, ředitel odboru zahraničních vztahů František Cipro a ředitel odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Jan Kněžínek jakožto zástupci města Prahy.
Přes všechny nemalé pochybnosti, skrze něž nelze nevnímat tuto důležitou akci, blahopřejme Hanoji upřímně k tisíciletému jubileu, a přejme jí budoucí rozkvět s rozvážnějším užíváním investic, než tomu je v současné době. Je to jedinečné město s dlouhou historií i svéráznou atmosférou, které si to rozhodně zaslouží. Hà Nội muôn năm!
