Právě před rokem, 19. září 2006, přiletěl do Prahy na oficiální návštěvu kambodžský král Norodom Sihamoni. Zdržel se jen týden, ale tato jeho cesta pro něj měla i velmi osobní ráz. V šedesátých a sedmdesátých letech totiž právě v Praze vyrůstal a strávil tu celkem více než 13 let. Mluví plynnou češtinou a čte české klasiky v originále. Jeho pobyt v České republice byl tedy více než jen politickým gestem. Přesto byl zároveň i výzvou ke znovunavázání intensivnějších vztahů mezi našimi dvěma zeměmi. Dějiny vzájemných kontaktů mezi ČSSR-ČR a Kambodžou, stejně jako Sihamoniho životní příběh, shrnuje prestižní monografie Royal ties – king Norodom Sihamoni and the history of Czech-Cambodian relations (vyd. Euromedia Group, 2006) od Miroslava Nožiny, Jiřího Šitlera a Karla Kučery.
Výpravný svazek velkého čtvercového formátu má i s přílohami 187 stran a obsahuje velké množst
ví obrazových, zejména fotografických materiálů. Je rozdělen na 10 kapitol, z nichž některé jsou věnovány dějinám vzájemných vztahů, některé pak spíše osobní dráze současného krále. Úvodní dvě kapitoly shrnují cesty našich krajanů do Kambodže, počínaje jesuitským misionářem P. Matyášem Kukulínem, jenž sepsal vůbec první zprávu o této končině již v r. 1679. Celá řádka cestovatelů podala zprávy o Kambodži v prvních desetiletích 20. století, mj. Jan Havlasa, A.V. Novák, Emanuel Siblík. Autoři monografie současně přetiskují cenné fotografické materiály, mezi nimiž zaujmou dosud v podstatě neznámé kolorované stereoskopické snímky z přelomu 19. a 20. století, objevené v Technickém muzeu v Brně.
Další kapitoly jsou už úzce spjaty s osudem novodobé Kambodže i prince Sihamoniho. ČSSR navázala diplomatické vztahy s Kambodžou v r. 1956, a její tehdejší ministerský předseda princ Norodom Sihanuk v témže roce přijel na oficiální návštěvu. V dalším desetiletí k nám zavítal ještě dvakrát. V roce 1962 požádal Sihanuk tehdejšího československého presidenta A. Novotného, zda by umožnil jeho devítiletému synu Sihamonimu vzdělávat se v Praze. (Svého druhého syna Narindraponga přitom poslal na studia do Moskvy.) Princ Sihamoni pak v ČSSR prošel nejen základní školou, ale také Pražskou konservatoří, a nakonec v r. 1975 absolvoval i AMU se specializací tanec, hudba a divadlo. Poté, v letech 1976-1979, byl v Kambodži vězněn Rudými Khmery. Po pádu Pol Potova režimu se pak usadil v Paříži, kde založil taneční školu. V roce 1992 byl zvolen za stálého představitele Kambodže v OSN, kde působil až do r. 2004, kdy se stal králem a vystřídal tak na trůně svého otce Norodoma Sihanuka. Mezitím opakovaně navštívil ČR, od nastoupení do úřadu se tak ovšem prvně stalo až loni.
Vedle samotného Sihamoniho se autoři zabývají i kontakty mezi ČSSR (ČR) a Kambodžou v oblasti hospodářství, kultury a diplomacie. Nechybí např. stránky o obsazení kambodžského velvyslanectví v Praze v r. 1970 tehdejším 2. tajemníkem a kambodžskými studenty, nebo zmínka o koprodukčním filmu Devět kruhů pekla režiséra Milana Muchny z r. 1988 s příběhem o následcích polpotovského režimu, v němž si zahrál Milan Kňažko. Autoři citují také řadu osobních svědectví a doprovázejí texty mnoha pozoruhodnými obrazovými materiály, pořízenými i ze soukromým archivů. Velká škoda, že se do knihy nedostaly též některé vzácné artefakty z Náprstkova muzea v Praze. Jiné instituce byly evidentně vstřícnější.
Kniha Royal ties je důstojným příspěvkem nejen do Sihamoniho královské knihovny (bylať mu představena při jeho návštěvě), ale i k rozvoji dalších vztahů mezi oběma zeměmi v budoucnu. Na druhou stranu, nepřečetl by si právě současný kambodžský král, jemuž je kniha především zasvěcena, celý svazek raději v češtině?
Nožina M. + Šitler, J. + Kučera, K.: Royal ties. King Norodom Sihamoni and the History of Czech-Cambodian relations. Euromedia Group, Knižní klub, Praha 2006
