Bylo by mylné se domnívat, že obliba nejrozšířenějšího mezinárodního jazyka se omezuje pouze na evropský kontinent. Fakt, že tento umělý jazyk si našel své příznivce také ve vzdáleném Vietnamu, bude pro mnohé překvapující. Esperanto se těší přízni nejen u starší vietnamské generace, ale také mezi tamějšími mladými studenty. I přes odlišnou jazykovou strukturu esperanta a vietnamštiny, snad také díky předchozí znalosti nějakého světového jazyka, jsou leckteří z nich schopni dosáhnout v esperantu skutečně velmi slušné jazykové úrovně.
Rok 2012 byl pro vietnamské esperantisty rokem skutečně významným. Hanoj v průběhu léta hostila účastníky dvou velkolepých esperantských setkání: Světového kongresu esperanta a Mezinárodního kongresu mládeže. Oba kongresy se pořádají každoročně, avšak zřídkakdy v téže zemi.
V pořadí 68. Mezinárodní kongres mládeže se konal v termínu od 5. do 12. srpna a přilákal na 145 účastníků z 27 zemí. Jako každý z předcházejících, také tento kongres nabídl svým účastníkům pestrý program plný zábavy i poučení, jehož podobu spoluvytvářeli ti nejiniciativnější z nich. Jazykový festival zahrnující přednášky o jazycích a různé jazykové rychlokurzy uspokojil zájemce o jazyky, leckteří milovníci umění zas nalezli zalíbení v koncertu tradičních vietnamských nástrojů nebo v představení loutkového vodního divadla, nedílné součásti vietnamské tradice (zájem o představení byl dokonce natolik velký, že z kapacitních důvodů nebylo možné, aby ho zhlédli všichni zájemci). Účastníci zaměření spíše na poznávání památek jistě ocenili například exkurzi do Ho Či Minova mauzolea nebo návštěvu Chrámu literatury Van Mieu, první vietnamské univerzity. Mnozí si nenechali ujít možnost seznámit se s kulturou vietnamských etnických menšin a navštívili Etnologické muzeum na okraji Hanoje. Radost z poznávání Vietnamu nezkalila ani občasná nepřízeň počasí: silné deště typické pro toto roční období jsou pro nejednoho turistu skutečným překvapením.
Význam kongresu posílil také jeho charitativní rozměr. Prodej knih, klobouků, upomínkových předmětů, her, alkoholu a prvního lístku na příští kongres vynesl sumu přesahující 9 milionů dongů (přibližně 350 eur). Finanční dar byl věnován ústavu pro sirotky poblíž Hanoje.
Cílem každého esperantského setkání je nejen šířit samotnou myšlenku jazyka společného všem lidem na světě, ale také podpořit skutečné hodnoty, jakými jsou přátelství, bratrství a láska. Na každém setkání esperantistů se zrodí mnoho mezinárodních přátelství, a to bez ohledu na rasu, národnost nebo náboženské přesvědčení. Mnohdy taková přátelství přerostou v hlubší citový vztah dvou zamilovaných lidí: jsou známy případy esperantistů, kteří spolu uzavřeli manželství, z něhož posléze vzešly děti, samozřejmě od narození hovořící esperantem.
Každého esperantistu těší fakt, že jazykový projekt polského lékaře Zamenhofa ani po století neupadl v zapomnění. Skromné odhady v současnosti uvádějí pouhých několik set tisíc mluvčích, ovšem naděje v širší uplatnění esperanta ve světě stále planou. Idealisticky řečeno, možná právě vietnamští esperantisté, se svou přičinlivostí, by jednou mohli být mezi těmi, kteří stanou v popředí této velké změny.
