Stovky domácností v kraji navštívily tento týden myši. Není to ale důsledek přemnožení hlodavců. Češi jen společně se svými asijskými sousedy oslaví příchod nového roku. V čínském lunárním kalendáři letos došla řada na myš – či lépe krysu.
Myš, nebo krysa?
Ani jedno z těchto zvířátek není v našem kulturním okruhu vnímáno příliš pozitivně. Dokonale tady však platí, že "jiný kraj, jiný mrav". Krysa, kterou Asijci oceňují pro její inteligenci, půvab (!) a schopnost shromažďovat velké zásoby, je v euroasijské civilizaci pohrdána jako nečistý a agresivní hlodavec žijící ve špíně. U nás žijící Vietnamci si přes problémy s češtinou velmi dobře uvědomují, že malá bázlivá a pištící myška obstojí u jejich českých sousedů snáz. I proto zřejmě volí jako symbol nového roku myš.
Čínský kulturní vliv v oblasti způsobil, že lunární nový rok, který se začal pravidelně slavit od roku 104 před naším letopočtem (za vlády císaře Wu z dynastie Han), se dnes slaví ve velké oblasti zahrnující věnec zemí kolem bývalé Říše Středu. Patří k nim i Vietnam a Mongolsko, země, z nichž k nám nově směřuje nepřehlédnutelná migrační vlna.
Čínští astrologové nepředpovídají pro tento rok nic zvlášť dobrého. Důvodem je to, že voda a země budou podle nich ve vzájemném konfliktu. Jejich věštby se zdají být potvrzovány obrovskými sněhovými bouřemi a extrémně nízkými teplotami, jež v uplynulých týdnech Čínu sužovaly.
Dobrý den, sousedé!
Pozdrav, charakterizující smysl projektu pardubického sdružení Most pro lidská práva, si mohlo v týdnu po lunárním Novém roce vyslechnout více než půl tisíce českých rodin v kraji. Do akce, během které čeští sousedé či zákazníci vietnamských obchodníků dostali košíčky s dárky k novému roku, se zapojilo 27 lidí, z nichž mnozí u nás sice žijí léta, které však jejich okolí kvůli jazykové bariéře příliš nepoznalo. Kromě zeleného čaje a symbolické myšky našli jejich čeští sousedé v košíku i krátký dopis, v němž Vietnamci vyjádřili touhu žít s námi ve vzájemné úctě a respektu.
Pivo, víno, slivovice
Paní Ly Nguyen Thi Hai podniká spolu s manželem ve Svitavách. Mají dvě děti s českými jmény Sára a Simonka. Třetí dítě je na cestě. "Bude to malá myška," směje se paní Hai.
Vietnamci ze Svitav se ve středu večer díky akci poprvé společně sešli v místní restauraci. "V tu dobu začíná Nový rok ve Vietnamu," vysvětluje pan Do Hoang Son, jemuž místní logicky říkají Sony. "Sony" je duší komunity. Do Čech přišel přes Slovensko a Moravu. "Pivo, víno, slivovice," recituje s potěšením, a je zjevné, že mu to všechno opravdu chutná.
"Na oslavě musí být závitky a tradiční jídlo s rýží. Bude se pít pivo, to já rád, a zelený čaj. Zelený čaj je moc zdravý, je dobrý pro mládí a zdraví, je proti rakovině," informuje. Nu – za to, že na oslavě svátku Tet pil pan "Sony" zelený čaj, by autor těchto řádků nedal ani zlámanou grešli…
Pan Hoang Xuang Hiep má dvě děti. Milanovi je čtrnáct a Natálce čtyři.
"Milan má české kamarády, chodí se navštěvovat domů, pořád je s nimi. Ve škole chodí Milan do jídelny a české jídlo mu chutná," vysvětluje jeho paní, a zjevně se nad tím vším pořád trochu pozastavuje. "My jinak jíme pouze vietnamské jídlo," dodává opatrně.
"Milan by měl být doktor. Chodí na gymnázium a má samé jedničky." Maminka je na syna přirozeně hrdá.
Jinak vidí život u nás paní Nguyen Van Thao: "Jsem V Čechách s manželem. Máme dvě děti, sedmiletou holku a dvouměsíčního syna. Je mi trochu smutno po Vietnamu. Za deset let se asi vrátíme a budeme na stáří ve Vietnamu."
Svět je velká vesnice
Malá menšina lidí z Asie, kteří žijí v naší zemi, v důsledku své odlišné fyziognomie vyčnívá. Na Vietnamce jsme si za desetiletí jejich přítomnosti tak nějak zvykli, přicházejí však další: Číňané, Mongolové, nová vietnamská vlna… Uvědomujeme si, že migrace je přirozený proces, máme však přirozené obavy z důsledku příchodu lidí z odlišných kultur, zvyklostí, náboženství, hygienických poměrů. Dobře ošetřený migrační proces však může této zemi výrazně pomoci zmírnit její problémy. Každý z nás v tom může něco udělat; přinejmenším to, že nebude cizince vnímat jako méněcennou šedou masu, ale jako lidi stejně různé, jako ty, které zná. Migranti jsou navíc lidé obecně aktivní a mají poměrně vysoký vzdělanostní průměr. Většina se snaží řešit svou osobní životní situaci odchodem za prací. Nemají to jednoduché.
Projekt Dobrý den, sousede! má ambici dát oběma stranám – cizincům i nám Čechům – šanci k tomu, abychom si podali ruce. Žijeme totiž vedle sebe a vůbec se neznáme. Zkusme to změnit: je nový rok, vypijme si spolu šálek čaje, pivo, nebo i toho prcka. Svět bude rázem lidštější.
Milan Daniel,
Kateřina Tomášová
www.mostlp.org
