Po několika letech existence už můžeme považovat knižní edici Velkých průvodců National Geographic v české verzi za zavedenou, do nynějška už v ní vyšlo přes čtyřicet titulů. Aktuálně nás může těšit i to, že se – po Vietnamu (knihu jsme zde již glosovali) – nyní dostává též na další průvodce po zemích pevninské jihovýchodní Asie: Thajsko a Kambodžu.
Obě knihy nesou datum vydání v češtině 2011, Kambodža se ovšem na pultech objevila až v tomto roce. Originální verze vyšla u Thajska 2009, u Kambodže 2010, tj. jde o aktuální překlady (což neplatilo o Vietnamu). Na rozdíl od jiných, v kratších intervalech aktualizovaných řad (především Lonely Planet), zde není aktuálnost překladu tak zásadní, neboť těžiště obsahu není v neustále obnovovaných informacích o hotelech, dopravě, nákupech atd. Naprostá většina knihy je popsána texty poznávacího rázu (popisy lokalit, dějiny, kultura…), zatímco praktickým informacím do terénu se zde věnuje podstatně méně prostoru – u Thajska i Kambodže pouze něco přes 40 oddělených stran.
Průvodce této řady se odlišují od konkurenčních edic důrazem na fotografický doprovod. Jako hlavní fotograf průvodce po Kambodži je uveden Kris LeBoutillier, jehož objektivem jsme nahlíželi i na Vietnam ve zmíněné monografii téže řady. Naproti tomu u Thajska se o fotografie nepostaral jeden autor, nýbrž jde o jednotlivé snímky sesbírané od mnoha fotografů. Možná je to jen osobní dojem, ale přijde mi, že ve svazcích o Vietnamu a Kambodži lze vycítit jednotící autorský styl, snad i s hlubším vhledem (je ostatně jasné, že fotograf, který chystá materiál k celé knize, musí strávit na místě hodně času, a tedy i znát mnohem důkladněji prostředí), který průvodce po Thajsku trochu postrádá. Mýlím se?
Co se týče textů, jsou částečně pojaty jako tematické kapitoly, a zdá se, že zejména v případě Kambodže se jim nedá moc vytknout, pokrytí všech základních lokalit je důsledné a nechybějí zajímavé tipy. V Thajsku je pochopitelně daleko více turisticky mapovaných lokalit, nicméně i zde čtenář najde vše podstatné, kniha je navíc tučnější (téměř 400 stran, u Kambodže o 80 méně). K jisté plasticitě a živosti textu přispívají hojně vkládané rámečky a zvýrazněné texty s doporučeními – třebaže obdobné vsuvky najdeme i v průvodcích jiných edic, tady je to ještě ve větší míře, a kupodivu se tím nesnižuje přehlednost. Delší textové vsuvky jsou označeny bleděmodře (spíš věcně informační, dodávající kontext) nebo zeleně (zážitkové tipy); tyto dva typy doplňkových textů jsou vesměs cenné, a i při doporučování zážitků jsou hlavně u Kambodže podnětné, ba docela originální (např. doporučení plavat v Kampotu v řece, str. 256). Kromě nich jsou tu ještě do vlastního textu k lokalitám vkládány i četné "Tipy znalců" – červeným a větším písmem zdůrazněné postřehy jakýchsi citovaných odborníků. Ne že by byly zcela nezajímavé, ale přeci jen někdy snad až příliš nabádají turisty, co nesmí vynechat a co musí obdivovat (vesměs psány ve 2. osobě množného čísla) – tak trochu vodí návštěvníky za ručičku a mnohdy ani nepůsobí moc znalecky: Až budete v Lop Buri, nemůžete přehlédnout opice. (Thajsko, str. 145) V případě Kambodže v pár případech nejsou přesné: jeden znalec na str. 79 takto doporučuje: Vydejte se po zatočeném schodišti vzhůru k chrámu Wat Phnom, kde se setkáte s místním životem a nabídnou se vám pěkné výhledy na Phnom Penh. (na pahorku není ani točité schodiště, ani obzvlášť pěkné výhledy), na str. 149 pak jistý "expert na dobrodružné cesty" zase nabádá, že na procházku po ruinách chrámu Ta Prohm (v Angkoru) "si vyhraďte několik hodin". (Popravdě, víc než dvouhodinovou prohlídku si na tomto místě opravdu nedovedu představit… Leda snad s delší meditací, pokud by tam ovšem nebyly ty běžné davy turistů.)
Snad právě tyto stručné "znalecké" vsuvky nejvíc upomínají na poněkud americký novinářský styl, o němž už byla zmínka v recensi na Vietnam. Ve vlastních textech jsem však příliš takových manýr nenašel, a zdají se mi tedy přeci jen seriózněji pojaté než Vietnam. V každém případě svazky průvodců NG nejsou jen fotografickou výstavou s komentářem, ba naopak lze říci, že právě texty hrají prim a poskytují spoustu zajímavých a někdy i nově nahlížených faktů. Vzhledem k tomu, že český vydavatel (nakl. Computer press) nepodceňuje význam překladu do češtiny, zůstává kniha hodnotným a inspirativním zdrojem informací.
K Thajsku už vyšlo dost průvodců v českých překladech, některé z nich dokonce v reedicích a aktualizovaných vydáních – z těch důležitějších a nejobsáhlejších zmiňme edice Lonely Planet (vydává nakl. Svojtka & Co), Rough guide (vyd. nakl. Jota), či ilustrovanou řadu Společník cestovatele přejatou od nakl. Dorling Kindersley Book (vyd. nakl. Ikar). Průvodce v řadě NG (vydávaný nakl. Computer Press) doplňuje nabídku o odlišný typ příručky, opřený rovněž o výraznou obrazovou část, tentokrát však takřka výhradně fotografickou. Na každé dvoustranně je minimálně jedna fotografie – jen minimum z nich je ovšem celostránkových. Vše na křídovém papíře; proto jsou svazky řady NG ve srovnání s jinými těžší. Z důležitějších souhrnných průvodců po Kambodži máme zatím jen jediný překlad (z edice Rough guide), zato vyšel i jeden specialisovanější, na Angkor zaměřený "kulturní průvodce" Poklady Angkoru od Marilie Albanesové (vyd. Ikar), pojatý rovněž fotograficky, dokonce ještě vydatněji.
Nabídka průvodců v češtině k těmto dvěma zemím je tedy nyní už – na naše poměry – celkem dostačující. Pokud by chtěl přeci jen ještě nějaký vydavatel přidat něco do pranice, možná by neškodilo přeložit i něco z některých kvalitních knižních průvodců v němčině (jako Stefan Loose travel handbook, Reise know-how), anebo krásné a vydatné obrazové průvodce z řady Insight guides.
Macdonald, Phil + Parkes, Carl: Thajsko – velký průvodce. 398 stran, běžná cena 690,- Kč, nakl. Computer Press 2011
Ranges, Trevor: Kambodža – velký průvodce (fotografie: Kris LeBoutillier). 318 stran, běžná cena 649 Kč, nakl. Computer Press 2011
