Články

O první buddhistický chrám se zasloužila především rodina paní Vu Thi Kim Lien (70), sympatické paní, která žije v ČR od roku 1992. O zřízení buddhistické svatyně se pokoušela již dříve, a v posledních čtyřech letech se její rodině podařilo postupně posbírat dostatek příspěvků z vietnamské komunity v naší zemi na to, aby svoje přání mohla naplnit. Na konci října loňského roku zaregistrovalo ministerstvo vnitra ČR nové sdružení s názvem Vietnamský klub sympatisantů s buddhismem v EU. Klub by měl přitáhnout jedince, kteří mají zájem o buddhistické učení, a zajistit určitou informovanost ve věci buddhismu pro zde žijící Vietnamce. Zřízení chrámu (jež má totožnou adresu jako klub) předcházela existence malého oltáře v centru města. Dne 15. prosince 2007 pak došlo ke slavné události: díky sbírce byly přivezeny 3 velké pozlacené sochy Buddhů tří dob, totiž buddhy minulosti – Amitábhy, buddhy přítomnosti – Šákjamuniho, a buddhy budoucnosti – Maitréji. Do chrámu je doprovodila kolona vozidel a průvod přes celé město. Přesně měsíc poté, tj. 15. ledna 2008, pak byly sochy obřadně vysvěceny. Obřadu se zúčastnili mj. i starosta a dva místostarostové města Varnsdorf nebo současný vietnamský velvyslanec Vuong Thua Phong.

Od té chvíle je chrám otevřen všem vietnamským buddhistům i komukoli jinému, kdo chce třeba jen nahlédnout ze zvědavosti. Stačí se v přízemí budovy přezout do nabízených pantoflí a vyjít do poschodí, kde je hlavní oltář, a také jeden menší, vedlejší. Hlavní oltář zabírá celou stěnu jedné větší místnosti, kam by se bez nesnází vešlo několik desítek lidí. Nepraktikující návštěvník si může jen tak sednout na koberec (samozřejmě špičky jeho nohou nesmí mířit k oltáři) a pokochat se třemi buddhy – v této sestavě jsou všichni totožní a k nerozlišení, rozlišení na buddhy tří dob je tedy dáno čistě ikonografickými zvyklostmi a "čte" se zleva doprava. Buddhové sedí v lotosové pozici a jejich lehce spojené ruce v klíně směřují dlaněmi vzhůru na znamení, že meditují (tzv. mudra dhjány). Na temeni mají výstupek, který odkazuje na jejich výsadní postavení, stejně jako kučeravé vlasy. Všichni mají dlouhé ušní boltce, tak jak je měl i historický Buddha, princ Siddhárta Gautáma, zvaný též Šákjamuni, který v době, kdy se ještě nedal na duchovní cestu, nosil těžké náušnice. Za hlavami všech tří buddhů poblikávají elektrické barevné, mírně hypnotizující svatozáře, jak to bývá obvyklé i v chrámech ve Vietnamu. Vedle tří soch je z každé strany ještě jedna menší – ta vpravo reprezentuje bódhisattvu Kuan-jin, velmi oblíbenou postavu vietnamského mahájánového buddhismu. Před sochami jsou úhledně vyrovnány mísy s tradičními obětinami, zejména s ovocnými plody. Na stropě nad oltářem jsou namalována přívětivá, modroskvoucí nebesa. Menšímu oltáři ve vedlejší, průchozí místnosti vévodí osamocený Buddha Šákjamuni.

Rodina paní Vu Thi Kim Lien se snažila, aby měl nový chrámek náležitou fazónu; jak sama říká: "Co by to bylo za chrám bez mnicha?" Vysvěcení soch tří buddhů provedl 34-letý buddhistický mnich Thich Thanh Phuc. Třebaže v tuto chvíli se nakrátko opět vrátil do Vietnamu, měl by zde nadále působit. V přízemí budovy už má svůj pokojík. Mnich Thich Thanh Phuc pochází ze severovietnamské provincie Hai Duong (čti Zuong), ale působil hlavně v klášterech v provincii Nam Dinh, odkud ostatně pochází i paní Lien. Má poměrně bohaté zkušenosti, buddhismus studoval pět let na Tchaj-wanu a hovoří tedy také čínsky, kromě toho ale i anglicky a francouzsky. Učil se též trochu rusky, což by mu mohlo pomoci i v ovládnutí češtiny.

Nový buddhistický chrám ve Varnsdorfu není tak daleko, jak by se mohlo zdát. Z Prahy sem jezdí přímý autobus. Podle paní Lien žije ve Varnsdorfu a okolí něco přes 2 tisíce Vietnamců. Dosud měli nejbližší chrám až v Drážďanech, teď se mohou sjíždět sem. Většinu dní do chrámu zavítá jen málo lidí, ale na buddhistické svátky (z těch menších zatím pravidelně 1. a 15. den lunárního kalendáře) sem přijíždějí návštěvníci i z širšího okolí. Podle ankety na internetových stránkách města Varnsdorf je 49 % hlasujících občanů města rádo, že první buddhistický chrám v ČR zřídili Vietnamci právě v jejich městě, dalších 11 % vnímá chrám spíše s nezúčastněnou lhostejností, ale nemá nic proti němu, 26 % lidí "z toho není nijak nadšených" nebo jim to přímo "vadí". Dveře chrámu jsou ovšem otevřeny i pro ně a není pochyb o tom, že se město i díky hrstce zdejších Vietnamců krapet zviditelnilo. Každého, kdo má mezi Vietnamci přátele, pak může těšit, že v posledních letech začínají přemýšlet i o svých kulturních kořenech a přestávají snad zapomínat, že i kultivace vlastního ducha také patří k životu. Paní Lien a všichni, kteří se na zřízení svatyně podíleli, si nakonec svým dílem získávají zásluhy, které se v příštím životě každého buddhisty jistě zúročí.

Varnsdorf je se svými 16 tisíci obyvatel druhým největším městem okresu Děčín. Jeho vznik sahá až do 13. století, v polovině 19. století se díky spojení s několika okolními osadami stal největší vesnicí v celé rakouské monarchii. Letos slaví výročí svého povýšení na město, k němuž došlo v r. 1868. Ještě v první polovině století 20. bylo osídleno hlavně německy mluvícími obyvateli, s nimiž je spojen i vznik starokatolické církve v r. 1874 – zdejší starokatolický kostel patří dodnes k nejzajímavějším stavbám Varnsdorfu. Architektonickou dominantou města se ale stal hlavně novější Hrádek, honosná vyhlídková věž na kopci u hranice, z níž je pěkný výhled na Varnsdorf i půvabnou okolní krajinu – právě prodělala rekonstrukci a zbývá už jen otevřít spodní restauraci. Z Varnsdorfu pocházel pravděpodobný autor Dalimilovy kroniky Jindřich z Varnsdorfu, ale také např. hudební skladatel Joseph Schubert. V místním kostele sv. Petra a Pavla byla v r. 1830 premiérově uvedena Beethovenova Missa solemnis. Vedle těchto odkazů minulosti zaujme nyní Varnsdorf i nečekaně značnou koncentrací supermarketů.