Delta Mekongu na sebe v posledních dnech upoutala pozornost hned několikrát. Nejdříve uspořádáním prvního ročníku mezinárodního Festivalu ovoce v My Tho. Nyní zahájením mezinárodního Festivalu mořských plodů v Can Tho – a současně s tím také otevřením nového mostu vedoucího k témuž městu. To je ovšem událost ze všech nejdůležitější.
Most spojující dvě jižní provincie, Can Tho a Vinh Long, je jednou z nejvelkolepějších staveb v novodobých dějinách Vietnamu. Se svou délkou 2750 m a šířkou šestiproudové silnice 23 m (a výškou silnice v nejvyšším bodě přes 40 m) se stal vůbec nejdelším a největším lanovým mostem v celé jihovýchodní Asii. Na financování jeho konstrukce se z 83 % podílel Fond pro rozvojovou pomoc japonské vlády. Se stavbou mostu souviselo i současné zřízení dalších 13 km silnice navazující na obou březích.
Významnější než jeho délka a velikost je však skutečnost, že tímto mostem se otevírá kýžená spojnice mezi metropolí delty Mekongu, Can Tho, a největším městem a ekonomickým centrem Vietnamu, Saigonem-Ho Či Minovým městem. Očekává se, že to přinese významný posun v hospodářském rozvoji celé delty, další zvýšení obchodu s rýží (Vietnam je již dnes 2. největším vývozcem rýže na světě, přičemž největším producentem je právě delta Mekongu), a nakonec i další impuls pro turistický ruch.
Doposud byla cesta z Ho Či Minova Města do Can Tho spíše plná útrap. Těsně před příjezdem do města čekal na všechna vozidla převoz lodí, který ovšem dokázal zdržet kolony aut a motorek někdy i několik hodin, a to i přesto, že v zásadě probíhal velmi svižně a přepravu zajišťovalo několik velkých trajektů. Podle místních statistik přejíždělo řeku v průměru 50 tisíc osob, 7300 aut a 27 tisíc dalších vozidel (zejména motorek) denně. Samotný převoz byl sice záležitostí 15 minut, čekání na něj však zabralo spoustu času, a v sezóně přitom mohly narůst zmíněné počty převezených jedinců i vozidel až o 50%.
Stavba mostu zdaleka neprobíhala hladce. Započala v září r. 2004, avšak téměř přesně o tři roky později, když už byla stavba v pokročilém stadiu, došlo kvůli technickým chybám ke zřícení části mostu, přičemž při této nehodě zahynulo 54 lidí. Trvalo další tři roky, než se nyní, 24. dubna 2010, podařilo most uvést do provozu. Jde o slavnou záležitost – přes novou elegantní vlnovku mohutného mostu proudí v prvních dnech tisíce rodin na motorkách, které se kochají výhledem z mostu, zastavují se, fotí – a samozřejmě i ucpávají provoz, což zatím, vzhledem k tomu, že jde o první dny provozu, policie respektuje. Okamžitě se podél příjezdových cest začaly prodávat suvenýry, mj. i různá trička s motivem mostu, a knihkupectví v Can Tho nabízejí čerstvé knihy o této události.
Stovkám zaměstnanců trajektu byla nabídnuta nová práce přímo na provozu mostu, zejména výběr poplatků za jeho přejezd – ty se však začnou vybírat až od druhého měsíce. Další byli převeleni na jiné trajekty v deltě. Počet těch, kteří tak přišli o práci, byl poměrně omezen.
Po velkolepých mostech u Vinh Long a My Tho, jež byly vybudovány také v nedávných letech (po r. 2000), je most u Can Tho zcela zásadním krokem pro propojení celého jižního Vietnamu.
