Třebaže v naší společnosti projevilo tváří v tvář koronavirové hrozbě mnoho lidí aktivní solidárnost a někdy i obětavost, přesto si nelze nepovšimnout, že vietnamská komunita v těchto aktivitách patří k nejčilejším. A také samotný Vietnam je dnes v poskytování zdravotnické pomoci jiným zemím velmi aktivní.
Pomoc do Vietnamu
Protože ve Vietnamu se objevili první nakažení dříve než v České republice, nepřekvapí, že první organizovaná pomoc z vietnamské komunity v ČR mířila právě tam. Svaz vietnamské mládeže a studentů v ČR shromáždil k 21. únoru za pouhé čtyři dny zhruba 250 tisíc Kč vybraných z komunity, jež byly odeslány do vietnamského okresu Bình Xuyên provincie Vĩnh Phúc. I v českých médiích se tehdy hovořilo o městečku Sơn Lôi v tomto okrese, kde bylo o týden dříve uzavřeno do 20-denní karantény více než deset tisíc obyvatel – v té době šlo ještě o poměrně udivující zprávu. Za zmíněnou částku bylo pořízeno 40 tisíc lékařských roušek, 10 tisíc sad rukavic, 137 protiepidemických obleků pro zdravotníky, teploměry, gelové lahve, desinfekční vody aj.
Epidemie se však vzápětí dostala i do Evropy, přičemž první hlášený případ nákazy v České republice byl hlášen 1. března. Během března doslova vytryskla celá záplava skupinových i individuálních iniciativ, u jejichž zrodu stáli právě čeští Vietnamci.
Pomoc v ČR - Šití roušek
23. března zveřejnil server www.idnes.cz zprávu i rozhovor s mladou Vietnamkou Ami Luong, jednou z hlavních postav z iniciativy Roušky Lam Cha Me CZ, která sdružuje Vietnamce, již zdarma šijí roušky a dodávají je do všech potřebných organizací v ČR – zatím jich uvádějí na svých internetových stránkách přes 13 tisíc, a mohou se na ně obrátit zájemci z nemocnic, úřadů i soukromé osoby (https://rouskylcm.cz/?lang=cs). "Známe mnoho lékařů vietnamského původu, kteří pracují v různých nemocnicích. Oni sami nás informovali o velkém nedostatku roušek ve zdravotnických zařízeních, a tak jsme se jim rozhodli pomoci," sdělila Ami Luong, s níž pak 11. dubna pořídila o této iniciativě další interview i internetová DVTV 11. dubna. Na Làm Cha mẹ se přitom účastní celkem přes tisíc osob. Jelikož řada vietnamských rodin, jejichž české kořeny sahají do 80. a 90. let, dosud vlastní šicí stroje, stačilo je oprášit. Objevila se ovšem i řada individuálních počinů – sám mám zkušenost z jedné základní školy v centru Prahy, kde vietnamské matky nabízely zdarma vlastnoručně šité roušky v rámci škol apod.
Budiž dodáno, že právě Vietnamci s domácí výrobou roušek moc neváhali, protože měli informace z Vietnamu (kde byl také na začátku února jejich nedostatek), ale navíc někdy i osobní zkušenost s jejich nošením. Ve Vietnamu se nošení roušek rozjelo na přelomu let 2002-2003 v souvislosti s epidemí SARSu (s níž se tehdy VSR také vypořádala velmi rychle a účinně), a od té doby se stalo poměrně běžnou záležitostí například v dopravě.
Pomoc v ČR - Občerstvení pro zdravotníky aj.
K celospolečenské solidaritě se přidali také vietnamští majitelé večerek po celé republice, kteří se pro změnu rozhodli nabízet zdarma kávu a nealkoholické nápoje zdravotníkům a dalším záchranným složkám. Mnohdy jde také zde o individuální gesta, jako v případě jednoho Vietnamce, který nabídl palety džusů, ovoce a vody pro zdravotníky z nemocnice v Pardubickém kraji. Jindy jde naopak o akce, na nichž se podílí velká část komunity v různých krajích, jako se to stalo pod heslem Vietnamci pomáhají, které její iniciátor Tran Van Sang doprovodil kresbou rudého srdce, jež si pak vietnamští majitelé obchodů vyvěšovali do výloh: v rámci této akce vietnamští prodejci zdarma poskytují nápoje a nudlové polévky všem členům složek IZS (tj. integrovaného záchranného systému, což zahrnuje především hasiče, zdravotníky a policii). Do tohoto projektu se srdcem se zapojilo přes 1000 vietnamských obchodníků.
Některé sbírky a podpůrné akce zůstávaly omezené na jednotlivé regiony. 26. března tak například Třebíčský zpravodaj informoval o tom, že zástupci místní vietnamské komunity předali radnici již 900 látkových roušek a navíc mezi sebou vybrali téměř 45 tisíc korun, které darovali Nemocnici Třebíč. Podobně V Ústeckém kraji ve stejnou dobu vybrala místní vietnamská komunita více než 140 tisíc korun na nákup plicního ventilátoru pro ústeckou Masarykovu nemocnici. Českolipský deník pro změnu informoval o aktivitách místních Vietnamců, kteří kromě šití a rozdávání roušek nakoupili tisíc ochranných rukavic, jež darovali městské policii v Děčíně. Někteří dokonce jako dárek odváželi balíčky smažených závitků do děčínské nemocnice. Ve Varnsdorfu zase místní Vietnamci rozdávali roušky u nákupních center a radnici obdarovali vedle roušek i desinfekčními prostředky a ochrannými čepicemi. Jiní zajeli na hranici s jídlem a pitím pro policisty a vojáky hlídající přechod.
Podobné zprávy přicházejí i ze Slezska. Na Těšínsku tak přijížděli k přetíženým hraničním přechodům s Polskem provozovatelé bistra s nabídkou menu, aby si zde sloužící celníci, policajti i vojáci mohli zpříjemnit službu výběrem nějakého vietnamského jídla. V Kopřivnici rozdávali Vietnamci roušky i seniorům. Vietnamský spolek Moravskoslezského kraje a Ostravy vyslal zásilky ochranných pomůcek, desinfekce i vybraných peněz do nemocnice ve Fifejdách, do Charity i na radnici Ostrava-jih. V jiných lokalitách Vietnamci pro změnu některým institucím, například domovům důchodů, věnovaly dezinfekční gely.
Mezi sdruženími, která se do pomoci zapojila, stojí za zmínku také např. sdružení mladých Vietnamců VietUP (vzniklé 2016), které se kromě jiných aktivit podílí i na překladech materiálů českého ministerstva zdravotnictví pro vietnamskou komunitu. Jazykovou pomoc poskytuje také skupina Učíme se česky (Học tiếng Séc), která pomáhá s překladem a tlumočením přes telefon lidem, kteří se nedorozumějí česky – spolu s tlumočníky čítá k padesáti členům.
Pomoc z Vietnamu
Zatímco ještě v únoru směřovala pomoc od nás do Vietnamu, v březnu se situace začala obracet. Vietnam patří k zemím, které zatím dokázaly masové nákaze koronavirem velmi účinně zabránit, a to přesto, že sousedí s Čínou a v roce 2019 jej navštívilo téměř 6 milionů (sic!) turistů z ČLR. Dodnes (k 27. dubnu 2020) bylo na vietnamském území zaznamenáno pouze 270 případů nákazy a zatím žádný z postižených nezemřel. Přestože také vietnamská společnost zažívá přísná opatření i několikatýdenní celospolečenskou karanténu, zdá se, že Vietnam zároveň projevil značnou akčnost a nyní patří mezi největší distributory mezinárodní zdravotnické pomoci.
V půli dubna 2020 už takto ministerstvo průmyslu a obchodu VSR hlásilo, že země zintensivnila výrobu látkových masek do té míry, že je schopná jich vyrobit až 200 milionů měsíčně, což činí asi 8 milionů denně. Na jejich výrobu bylo přeorientováno na 50 textilních firem. 7. dubna daroval Vietnam pěti nejpostiženějším evropským zemím (Itálii, Španělsku, Velké Británii, Francii a Německu) na 550 tisíc antimikrobiálních roušek. 25. března pak přistál v Ruzyni speciální Boeing 787 vietnamských aerolinií Bamboo Airways, v jehož útrobách cestovalo nejen 300 repatriovaných Evropanů, ale také množství zdravotnického materiálu zahrnujícího roušky, ochranné obleky, rukavice, desinfekční a antiseptické prostředky. Vietnamská vláda údajně nabízela pomoc i České republice – bohužel se mi však tuto informaci se nepodařilo zpětně ověřit.
Počátkem dubna navíc vietnamská monstrfirma Vingroup uzavřela dohodu s americkou firmou Medtronic o tom, že poskytne své výrobní kapacity na výrobu lékařských ventilátorů (neinvazivních i invazivních), kterých by měla dokázat vyprodukovat až 55 tisíc měsíčně.
Vietnam se tak v této koronavirové éře, podobně jako Tchaj-wan, vyznamenává na poli "rouškové diplomacie", která se navíc nezdá být doprovázena žádnými vynucenými postranními podmínkami pro příjemce, jako je tomu v případě Číny. (Vzpomeňme nejapnou mediální děkovačku české vlády čínskému velvyslanci přímo na letišti za to, že nám ČLR prodala zdravotní pomůcky. Tomu samému velvyslanci, o jehož odvolání jsme po Kuberově aféře usilovali.) Samozřejmě že jak Vietnam, tak i Tchaj-wan doufají, že mu tato humanitární politika přinese i sympatie světových politiků, které oběma zemím mohou v nejbližší budoucnosti pomoci právě při odolávání čínskému tlaku. Bylo by dobré, aby ani Česká republika nezapomněla na to, že naši Vietnamci i samotný Vietnam nám i Evropě v této vyhrocené době podávají z vlastní vůle pomocnou ruku.
