Před 65 lety - dne 2. února 1950 došlo k navázání diplomatických styků mezi Československem a tehdejší Vietnamskou demokratickou republikou.
Československo tak učinilo jako čtvrtý stát po Číně, Sovětském svazu a KLDR. Pokračující válečná situace ve Vietnamu však znemožňovala vzájemné vztahy udržovat, a ani výměna diplomatických zástupců se tak neuskutečnila. První skupina pracovníků československého velvyslanectví nastoupila cestu do svého působiště v Hanoji teprve poté, co červencové Ženevské dohody v roce 1954 ukončily válku v Indočíně a vláda VDR vytvořila ke zřízení zastupitelských úřadů ve své zemi vhodné podmínky.
Vzdálenost Praha - Hanoj není nezanedbatelná a vietnamské letiště v Haiphongu bylo tehdy dosud blokováno Francouzi. Není tedy divu, že cesta československého velvyslanectví do Hanoje trvala třináct dní a nouzí o zážitky její účastníci vpravdě netrpěli.
Velvyslanec ČSR Vladimír Knap s manželkou, první tajemník velvyslance Dr. Lacko a šifrér úřadu pan Hajduček nastoupili do letadla směr Moskva 15. prosince 1954 (na palubě letadla s nimi cestoval také francouzský spisovatel Jean Laffitte). Hned po přistání na Šeremetěvu však musela výprava čelit nečekané šlamastice: československé Zamini nesdělilo předem Moskvě váhu zavazadel, a z toho důvodu nebylo našemu velvyslanectví umožněno pokračovat v dopravě spolu s nimi. Velvyslanci ČSR tedy nezbývalo, než pověřit svého prvního tajemníka, aby zůstal s kurýrními zavazadly v Moskvě, dokud nebude záležitost vyřešena. Ostatní pokračovali v cestě a po noci strávené v Irkutsku odletěli 17. prosince do Pekingu, kde je již netrpělivě očekávali zástupci tamního československého velvyslanectví.
Zatímco první tajemník čekal v Moskvě na odbavení, zbývající členové výpravy navštívili historické památky Pekingu, zhlédli představení čínské klasické opery a zúčastnili se významných společenských podniků. V neděli 19. prosince oslavili slavnostním obědem i 70. narozeniny prezidenta ČSR Antonína Zápotockého - společně s velvyslanci SSSR, Polska, NDR, Rumunska, Bulharska, Maďarska, se zástupcem čínského ministerstva zahraničního obchodu a s chargé d‘affaires Čou Luangem za VDR (velvyslanec Hoang Van Hoan byl tehdy v Hanoji na zasedání ÚV Vietnamské strany pracujících). Soudruh Čou Luang druhý den na oplátku uspořádal pro československou skupinu oběd na vietnamském velvyslanectví.
Dne 20. prosince pak konečně dorazil do Pekingu první tajemník velvyslance se zavazadly, a v noci téhož dne tak mohla kompletní československá výprava pokračovat směrem na jih Číny k vietnamským hranicím: nejprve vlakem přes Čeng-čou do Wu-chanu a po překročení Jang-c’-ťiangu přes Čchang-ša do Nanningu (tj. z Pekingu 2 600 km, 4 dny). V Nanningu již fungoval jakýsi vietnamský zastupitelský úřad, naši výpravu proto přivítala dechová hudba čínské lidové armády a večer došlo společně s čínskými a vietnamskými hostiteli i na oslavu Štědrého večera.
Z Nanningu však zbývalo dalších 9 hodin vlakem do stanice Pching-siangu (Bang Tuong) a odtud k vietnamským hranicím ještě 18 km. V Pching-siangu byl pro cestující zřízen tábor, v němž se pod ochranou čínských vojáků obyčejně přenocovalo. Také československé velvyslanectví zde strávilo noc a společnost jim dělala skupina čínských železničních inženýrů a vietnamští studenti "učitelského ústavu", který byl v době války ve Vietnamu přemístěn, ale nyní jeho studenti mohli dostudovat ve své vlasti.
Z Pching-siangu již odjíždělo naše velvyslanectví dvěma osobními vozy, doprovázenými džípem a nákladním vozem pro zavazadla, a 26. prosince 1954 šťastně dorazilo na vietnamské hranice. Po jejich překročení se československá výprava zastavila v městě Lang Son, kde ji uvítali vietnamští pionýři společně s místním obyvatelstvem, kde byla pohoštěna a prohlédla si buddhistickou pagodu, jeskyni a stavbu železničního mostu. Druhý den nato se konečně vydala na cestu do Hanoje, vydatně zdravena obyvateli měst, jimiž projížděla.
Dne 27. prosince 1954 v pořádku a plni dojmů dorazili pracovníci československého zastupitelského úřadu do hlavního města, kde na ně v objektu nádraží obnovené trati Hanoi - Bang Tuong čekalo slavnostní uvítání. Svou činnost zahájili hned druhý den ve třech sousedících vilách v bývalé francouzské čtvrti a 30. prosince 1954 předal náš velvyslanec pověřovací listiny presidentu VDR Ho Či Minovi. Tímto se po čínském, sovětském a polském velvyslanci stal čtvrtým diplomatickým zástupcem spřátelených zemí (6. 1. 1955 přijel maďarský zástupce, 9. 1. mongolský atd.) a oficiálně zahájil nejen činnost našeho tamního velvyslanectví, ale také intenzivnější styky obou států. Vietnamské velvyslanectví v Praze bylo zřízeno rok nato.
Zdroj: Archiv MZV ČR
