Články

Narozdíl od Číny, ve Vietnamu není mnoho materiálů, které by se zabývaly kalendáři používanými na tomto území. Je však pravděpodobné, že před příchodem Číňanů na území okolo Rudé řeky tamní obyvatelstvo používalo vlastní kalendář, neboť vietnamská slova označující den – ngày a měsíc – tháng, narozdíl od výrazů pro rok – năm, roční období – mùa a označení prvního měsíce – giêng, nepocházejí z čínštiny. Tento kalendář byl pravděpodobně čistě lunární, protože slovo měsíc – tháng ve staré vietnamštině (ze slov tlang, blang) vyjadřovalo jednak časové období, ale také lunu, měsíc na obloze. Později, po podrobení Vietnamu Čínou, musel být čínský kalendář zákonitě ve Vietnamu přejat a dokonce i v obdobích "nezávislosti" byl kalendář používaný ve Vietnamu nadále vyráběn v Číně a byl jedním ze znaků vazalské závislosti Vietnamu na Číně. V historii však přesto bylo několik období, kdy se vietnamský kalendář částečně lišil od čínského. Prvním byl pravděpodobně časový úsek mezi polovinou 11. a koncem 13. století zásluhou Lý Thánh Tônga (1054 nástup na trůn), který se pokusil vytvořit vlastní kalendář, jenž sice vycházel z čínského, ale přesto například přestupné roky se za celé období v obou kalendářích shodovaly jen čtyřikrát. Druhým obdobím je doba mezi léty 1644 –1802 (mimo vlády rodu Tây Sơn), kdy byl v Číně zaveden moderní kalendář vypočtený podle údajů přivezených Jezuity a ve Vietnamu stále ještě platil kalendář starý. Později se oba kalendáře opět shodovaly, až v roce 1967 vietnamská vláda rozhodla o časovém posunu o jednu hodinu oproti Pekingu.

Čínský kalendář, přijatý Vietnamci a většinou národů Dálného Východu, začíná 2637 př. n. l. a např. rok 2000 gregoriánského kalendáře tedy odpovídá roku 4637 kalendáře čínského. Jednotlivé epochy jsou děleny na "století" o počtu 60 let (šedesátkový cyklus, vận niên lục giáp). My se nyní nacházíme v 78. cyklu (1984 – 2044). Každý tento cyklus vzniká složením dvou malých cyklů, jednoho desetiletého (thập can), který se opakuje v jednom velkém cyklu šestkrát a jednoho dvanáctiletého (thập nhị chi), opakujícího se pětkrát. Malý desetiletý cyklus je reprezentován následujícími charaktery: 1. Voda v přírodě (Giáp), 2. Voda v domácnosti (Ất), 3. Zapálený oheň (Bính), 4. Latentní oheň (Đinh), 5. Dřevo obecně (Mậu), 6. Hořící dřevo (Kỷ), 7. Kov obecně (Canh), 8. Opracovaný kov (Tân), 9. Půda, země obecně (Nhâm), 10. Zkultivovaná půda (Quý).

Cyklus dvanáctiletý reprezentuje 12 zvířat zvěrokruhu: 1. Krysa či Myš (Tý), 2. Býk (Sửu), 3. Tygr (Dần), 4. Kočka (Mão), 5. Drak (Thìn), 6. Had (Tỵ), 7. Kůň (Ngọ), 8. Koza (Mùi), 9. Opice (Thân), 10. Kohout (Dậu), 11. Pes (Tuất), 12. Prase (Hợi)

Každý rok je nazýván ne podle čísla, ale podle kombinace charakteru desetiletého cyklu a názvu zvířete zvěrokruhu. Již zmíněný rok 2000 se podle tohoto systému nazývá Canh Thìn a narozdíl od západního světa, který příchod tohoto magického letopočtu očekával spíše s obavami, Dálný Východ doufal, že Drak, jenž je jednoznačně kladným znamením, přinese lidem úspěch, sílu a harmonii.

Jednotlivé měsíce jsou nazývány podle zvířat zvěrokruhu, a přestože by se zdálo logické, že pro pojmenování dnů v měsíci se používají číslovky (prvním dnem v měsíci je vždy ten, ve kterém je měsíc v novu, patnáctým dnem je den úplňku) vietnamsko-čínský kalendář užívá i k označení dnů kombinace charakteru se zvířetem zvěrokruhu, tedy opět šedesátkový cyklus. Dny se skládají z 12 hodin pojmenovaných podle zvířat zvěrokruhu a každá hodina čínského kalendáře se rovná 2 hodinám kalendáře evropského. Každý den začíná půlnocí, v hodině Krysy a poledne je v hodině Koně.

Prvním měsícem v roce byl vybrán měsíc Tygra, avšak pro sestavování kalendáře je nejdůležitější měsíc Krysy, protože podle něj dochází k harmonizaci solární a lunární části kalendáře - v tomto měsíci je vždy den zimního slunovratu.

Čínský kalendář je luni-solární, což znamená, že Číňané museli vymyslet systém, ve kterém skloubili kalendář lunární i kalendář solární. Vlivem lunární části se dny sdružují do měsíců, z nichž každý má 29 – 30 dní; prvým dnem v měsíci je ten (jak už bylo napsáno výše), ve kterém je měsíc v novu.

Solární část čínského kalendáře dělí rok na 24 khí. Rozlišujeme khí centrální (sudé) a nodální (liché), přičemž okamžiky rovnodenností a slunovratů jsou vždy centrální khí. Časový úsek mezi dvěma khí trvá přibližně 15,2 dne a jejich dvojice přibližně jeden lunární měsíc. Vzhledem k různému počtu dní v roce solárním (365,25) a lunárním (355) je nutno přibližně jednou za tři roky přidat k 12ti měsícům běžného roku jeden měsíc přestupný (nhuận), který se vždy vyznačuje tím, že neobsahuje centrální khí. Tento měsíc pak nese číslo měsíce předcházejícího (dva měsíce v roce mají stejné číslo) a není nazván žádným zvířetem zvěrokruhu. Také celý rok, ve kterém se objeví přestupný měsíc se nazývá nhuận (383 – 385 dnů). Přestupným měsícem nikdy nemůže být měsíc Krysy, protože ten vždy obsahuje zimní slunovrat, tedy centrální khí.

Jak vyplývá ze systému kalendáře, je datum vietnamského nového roku "posuvné" vzhledem ke kalendáři evropskému. Platí však, že nový rok je vždy mezi 21. lednem a 20. únorem, podle toho, kdy je v tomto období měsíc v novu. Pokud se stane, že je měsíc v novu v tomto časovém úseku dvakrát, za první den nového roku se počítá druhý nov, který nastane 20. února. Toto datum lze dopředu určit s odchylkou jednoho dne; jestliže první den právě probíhajícího roku byl před 3. únorem, znamená to, že rok je přestupný a pro zjištění data začátku dalšího roku stačí k letošnímu přičíst 19 dní. V opačném případě je probíhající rok nepřestupný a je nutné odečíst od data začátku probíhajícího roku 11 dní. Podle tohoto pravidla bude příští rok přestupný a bude začínat 22. ledna.

Použitá literatura

Hoan Xuan Han: Etudes Vietnamiennes, (1984, N.6), Calendrier et calendrier vietnamien, 74 –93.

Huard, Pierre, Durant, Maurice: Connaissance du Viet-Nam. Hanoi 1954.

Tan Viet: 100 Dieu Nen Viet ve Phong Tuc Viet Nam, Ha Noi 1992

Tuan Le, 2000, So Xuan Canh Thin 28 va 29.

Viet Nam Dat Nuoc Con Nguoi, Cuoc song, Con nguoi Viet Nam, CD – ROM, COTA LIB 1997