Články

V Náprstkově muzeu je v těchto dnech k vidění výstava amerického fotografa Craiga Barbera. Po mnohých výstavách fotografií cestovatelských, národopisných a jinak "povrchních" představuje vystavovaný soubor ojedinělou možnost nahlédnout na Vietnam ryze emotivním způsobem. C. Barber zatlačuje faktickou rovinu zobrazovaných námětů zcela do pozadí. Používá ojedinělou techniku, která v daném případě skutečně s autorským záměrem spolupracuje a pomáhá dosáhnout nevšedního dojmu. Myšlenky, které fotografovi procházely hlavou, může velmi dobře zprostředkovat následující doprovodný text k výstavě. Prolínají se v něm vzpomínky na válku a čerstvé zážitky z Vietnamu posledních let.

Spousta českých Vietnamců se pomalu začíná smiřovat s tím, co pro většinu z nich bylo donedávna jen těžko připustitelné: že právě tady si musejí zařídit svůj nový domov. Nejsou tu už jen proto, aby vydělávali a přežili, popř. aby pomáhali rodinám ve Vietnamu, ale aby tu žili. Se vším, co k tomu patří. A dnes už k tomu patří i několik vlastních časopisů ve vietnamštině.

Pokud jste někdy letěli z Bangkoku do Evropy, zejména do Francie, možná jste si všimli, kolik novorozeňat a kojenců cestuje spolu s vámi. Někteří rodiče své ratolesti drží tak nešikovně, jako by měli v ruce pytel s bramborami, a zrzavým, pihovatým a bledým manželům v letech se v horkém podnebí indočíny rodí snědá děťátka s hustou černou kšticí. I kdybyste o masivním importu dětí z jihovýchodní Asie do té doby nikdy neslyšeli, při nástupu do letadla vám najisto dojde, čeho jste právě svědky.

Vietnamský knižní trh zažívá od první půle devadesátých let veliký vzmach. Množí se nakladatelství i v jednotlivých regionech, v největších městech (Hanoj a Saigon) pak začala vznikat i velká vícepatrová knihkupectví, stejně jako u nás. Výrazně vzrostla úroveň úpravy knih a kvalita papíru, editoři si stále více dávají záležet na vzhledu publikací, nechybí ani výtvarné experimentátorství. Častým nedostatkem je zatím u obrazových svazků slabší tisková kvalita fotografií.

Aquilárie by mohly být pro lidi pouze jednou z mnoha tisíců dřevin tvořících subtropické pralesy. Kdyby ovšem staré stromy neprodukovaly uvnitř kmenů látku zvanou agarwood, eaglewood, Gaharu, Tani Aloes Wood, Oud, Jinko nebo hezky česky orlí dřevo. Jedná se o dřevo aquilárie prosycené pryskyřicemi a silicemi a ztmavlé do tmavohněda.