Články

Na stránkách Klubu Hanoi už zájemci mohou najít stručný přehled knih týkajících se Vietnamu, které jsou dosud dostupné na knižních pultech. Mnohé cenné tituly však vyšly už v minulosti, a dají se sehnat pouze v antikvariátech. Pokusíme se proto upozornit na ty nejdůležitější a nejzajímavější. Tentokrát podáváme souhrnný přehled literárních děl, která byla z vietnamské literatury přeložena do češtiny či slovenštiny a vyšla do roku 1990.

Umění mumifikace je světu známo především ze starověkého Egypta. Zachovaly se ovšem také například mumie z incké říše či z Číny, a jak odhalují nedávné nálezy, konzervace tělesných schránek nebyla cizí ani starým Vietům. Třebaže vietnamské mumie nejsou tak starého data, nepostrádají zajímavost.

V Náprstkově muzeu je v těchto dnech k vidění výstava amerického fotografa Craiga Barbera. Po mnohých výstavách fotografií cestovatelských, národopisných a jinak "povrchních" představuje vystavovaný soubor ojedinělou možnost nahlédnout na Vietnam ryze emotivním způsobem. C. Barber zatlačuje faktickou rovinu zobrazovaných námětů zcela do pozadí. Používá ojedinělou techniku, která v daném případě skutečně s autorským záměrem spolupracuje a pomáhá dosáhnout nevšedního dojmu. Myšlenky, které fotografovi procházely hlavou, může velmi dobře zprostředkovat následující doprovodný text k výstavě. Prolínají se v něm vzpomínky na válku a čerstvé zážitky z Vietnamu posledních let.

Spousta českých Vietnamců se pomalu začíná smiřovat s tím, co pro většinu z nich bylo donedávna jen těžko připustitelné: že právě tady si musejí zařídit svůj nový domov. Nejsou tu už jen proto, aby vydělávali a přežili, popř. aby pomáhali rodinám ve Vietnamu, ale aby tu žili. Se vším, co k tomu patří. A dnes už k tomu patří i několik vlastních časopisů ve vietnamštině.

Pokud jste někdy letěli z Bangkoku do Evropy, zejména do Francie, možná jste si všimli, kolik novorozeňat a kojenců cestuje spolu s vámi. Někteří rodiče své ratolesti drží tak nešikovně, jako by měli v ruce pytel s bramborami, a zrzavým, pihovatým a bledým manželům v letech se v horkém podnebí indočíny rodí snědá děťátka s hustou černou kšticí. I kdybyste o masivním importu dětí z jihovýchodní Asie do té doby nikdy neslyšeli, při nástupu do letadla vám najisto dojde, čeho jste právě svědky.